Agricultural reforms in India and their effects

Cílem mé práce je čtenářům přiblížit politiku indické agrikultury. V první řadě půjde o základní vymezení zemědělství v Indii, neboli toho, v čem spočívá jeho důležitost pro zemi a kdo je na něm závislý. Také se zmíníme o institucích, které se této problematice věnují. Dalším bodem práce je pak analýza vzniku, funkčnosti a dopadů zelené revoluce -- tj, revoluce, jejíž jedinečnost se projevila nejen v Indii, ale i v dalších státech zápasících s nedostatkem potravin. V poslední části se, po rozboru reforem uskutečněných v minulém století, zaměříme na jejich kladné, ale i negativní dopady a projevy. Mezi ty negativní zahrneme například ohrožování životního prostředí a lidského zdraví či nedostatek primárních plodin v zemi. Naopak za pozitivní budeme považovat vylepšování nedokonalých reforem či snahu o řešení palčivých problémů.

The aim of my work is to bring closer the indian agricultural policy to a reader. Firstly, I will focus on the basic structure of the agriculture in India. It means, what is its weight and who, in India, depends on farming. Moreover, I will pay attention to the institutions that are devoted to this issue. Second point of my topic will analyse the birth, functionality and the effects of the green revolution -- the specific revolution, which was present not only in India, but also in other countries, with problem of lack of food production during the last century. In the last part of my work, after analyzing reforms of the twentieth century, we will look at their positive and negative effects. Negative impacts, that are environmental problems, danger of human healthcare or shortage of primary crop plants throughout the country. But also optimistic impacts, like the improvement of defective reforms or the effort to solve the presence of acute problems.