Role of the EU in conflict resolution in South Ossetia and Abkhazia

Diplomová práce se zabýva úlohou Evropské Unie v etnických konfliktech jižního Kavkazu, a to konkrétně v Jižní Osetii a Abcházii. V první části se autor zabývá jak vývojem situace na území Jižní Osetie a Abcházie , tak i úlohou mezinárodních aktérů na těchto územích do vypuknutí války mezi Ruskem a Gruzií v srpnu roku 2008. Práce pak pokračuje analýzou činnosti EU v odpadlických regionech, ve které se autor koncentruje na hodnocení politik a nástrojů aplikovaných na daná etnická území a samotnou Gruzii. Závěrečná část hodnotí akceschopnost EU během rusko-gruzínské války, i kroky přijímány v období po ukončení násilí. Cílem práce je tak hodnocení politik Unie v Jižní Osetii a Abcházii před, během a po přelomové válce v roce 2008. V této souvislosti autor dochází k závěru, že politiky EU byly neúspěšné, protože nedokázaly zabránit opětovnému propuknutí násilí. Neúspěšnost byla zapříčiněna neochotou významnějšího politického zapojení Unie v bezpečnostních otázkách a taktéž vlivem Ruska na rozhodovací proces členských zemí EU.

This thesis deals with role of the European Union in the ethnic conflicts of South Caucasus, notably in South Ossetia and Abkhazia. In the first part, the author concentrates on the evolution of situation in South Ossetia and Abkhazia as well as on the role of international actors in these territories, before the outbreak of war between Russia and Georgia in August 2008. The master thesis continues with the analysis of the EU's engagement in break-away territories where author focuses on the evaluation of specific policies and instruments used by the EU towards the two ethnic territories and Georgia. The final section assesses the EU's responsiveness during the Russian-Georgian war and also the steps taken in the period after the violence. Therefore, the aim of this thesis is to evaluate the Union's policies in South Ossetia and Abkhazia before, during and after the breakthrough war in August 2008. In this context, the author concludes that EU policies have failed because of unability to prevent a renewed outbreak of violence. Failure depended on the EU's reluctance to get involved in political and security issues and also on Russia's influence on decision-making process of the EU member states.