Popsaný výzkum se zabývá rozvojem morálního usuzování studentů obchodních akademií a jeho korelací s věkem a studovaným ročníkem. Zároveň ověřuje hypotézu, že u studentů obchodních akademií se objevuje existence tzv. ?segmentované morálky?, tj. studenti uvažují o morálních dilematech profesního (ekonomického) prostředí na jiné úrovni morálního usuzování než je tomu u morálních dilemat rodinného prostředí. Provedený výzkum se opírá o Kohlbergovu teorii šesti stupňů morálního usuzování. Má přispět k rozboru problematiky morálního usuzování a více se zaměřit na rozvoj morálního usuzování prostřednictvím odborného vzdělávání. Na základě ověření stanovených hypotéz jsou vymezeny přínosy pro odbornou pedagogickou činnost a jsou definovány předpoklady vyučujícího k výchově morálního intelektu. Jejich vymezení vyplývá z Kohlbergovy teorie rozvoje morálního usuzování a odvozených stupňů. K vytvoření kompletních kompetencí vyučujícího je nutné zajistit kromě pedagogické a odborné způsobilosti také způsobilost etickou. |