Diplomová práce používá teorii her k vysvětlení chování vybraných států v dluhové krizi. Cílem práce je zjistit, zda státy používají strategie vedoucí k dosažení rovnováhy, tedy zda maximalizují svůj očekávaný užitek. Teoretická část je založena na opakovaných a bayesovských hrách. Práce popisuje vývoj dluhové krize a nejdůležitějších ekonomických ukazatelů. Na základě dostupných faktů konstruuje herní model dluhové krize v eurozóně a podrobněji analyzuje herní pozici Německa, Francie, Itálie, Š... show full abstractDiplomová práce používá teorii her k vysvětlení chování vybraných států v dluhové krizi. Cílem práce je zjistit, zda státy používají strategie vedoucí k dosažení rovnováhy, tedy zda maximalizují svůj očekávaný užitek. Teoretická část je založena na opakovaných a bayesovských hrách. Práce popisuje vývoj dluhové krize a nejdůležitějších ekonomických ukazatelů. Na základě dostupných faktů konstruuje herní model dluhové krize v eurozóně a podrobněji analyzuje herní pozici Německa, Francie, Itálie, Španělska a Řecka. Herní model pak aplikuje na konkrétní konfliktní situace jako je vztah mezi Německem a Francií, vyjednávání o prvním záchranném balíčku pro Řecko nebo vyjednávání o záchraně španělských bank. Z aplikace teorie her vyplývá, že státy se v horizontu jednotek let chovají racionálně a volí rovnovážné strategie. U delšího období (dvě a více volebních období) může být ekonomická rovnováha narušena principem fungování zastupitelské demokracie - délkou volebního období a informační asymetrií mezi politiky a voliči. Avšak náklady na odstranění takové asymetrie by byly mnohem vyšší, než náklady vniklé z dluhové krize, takže i včetně nákladů dluhové krize jsou státy dlouhodobě v rovnováze. |