Tématem této bakalářské práce je jazyk UML a jeho rozšiřující profilový mechanismus. UML představuje standardní způsob pro tvorbu objektově orientovaných modelů pro potřeby softwarového inženýrství, stejně tak, jako pro potřeby modelování business procesů a systémů.
V současnosti tvoří UML, a s ním spojené technologie specifický přístup pro vývoj nových systémů (označovaný jako tzv. ?model-driven architecture/aproach?).
Hlavním cílem této práce je popsat profilový mechanismus, který umožňuje adaptaci UML pro různé aplikačně specifické účely, čímž přispívá k vyšší flexibilitě jazyka a umožňuje jeho optimální použití v mnoha diametrálně odlišných oblastech.
Na začátku této práce budou nejprve uvedena obecná východiska, která budou sloužit jako základna pro další postup. Východisky je rozuměn obecný úvod jazyka UML. Další podstatnou částí bude přehled ostatních významných technologických specifikací, které jsou v souvislosti s UML a jejich profily používány, a z důvodů komplexního pochopení problematiky je potřeba se o nich zmínit.
Po těchto informacích bude podrobně rozebrán způsob, jakým se profily vytvářejí, a vysvětlena teoretická východiska, ze kterých samotné profily vycházejí.
Pro pochopení, kde všude se dá upravené UML nasadit, slouží stručné uvedení několika profilů z odlišných oblastí.
Poslední třetina práce je tvořena studií použití ?Profilu pro Datové Modelování? na hypotetické úloze, a diskuse jednotlivých přínosů, ale i nedostatků, tohoto konkrétního profilu.
Závěrem práce bude ve stručnosti uvedeno souhrnné zhodnocení přínosů i slabin této technologie. |