Práce se zabývá dopady minimální mzdy na socioekonomické ukazatele. Shrnuje výsledky teoretických konceptů minimální mzdy a obsahuje podrobnou rešerši empirických studií důsledků minimální mzdy na trh práce. Předkládá vlastní empirickou analýzu dopadů zvyšování minimální mzdy na zaměstnanost ohrožených skupin pracovníků v České republice. Ekonometrická analýza pracuje se čtvrtletními daty z let 2000 -- 2013 a zaměřuje se na pracovníky s nejnižšími příjmy. Nepodařilo se potvrdit vliv zvyšování mi... show full abstractPráce se zabývá dopady minimální mzdy na socioekonomické ukazatele. Shrnuje výsledky teoretických konceptů minimální mzdy a obsahuje podrobnou rešerši empirických studií důsledků minimální mzdy na trh práce. Předkládá vlastní empirickou analýzu dopadů zvyšování minimální mzdy na zaměstnanost ohrožených skupin pracovníků v České republice. Ekonometrická analýza pracuje se čtvrtletními daty z let 2000 -- 2013 a zaměřuje se na pracovníky s nejnižšími příjmy. Nepodařilo se potvrdit vliv zvyšování minimální mzdy na celkovou zaměstnanost a zaměstnanost pracovníků sektoru kulturní, zábavní a rekreační činnosti. Výsledky však naznačují, že zvýšení meziročního tempa růstu minimální mzdy o 10 % v České republice snižuje meziroční růst zaměstnanosti pracovníků ve věku 15 -- 19 let o 3,9 %, meziroční růst zaměstnanosti nejméně vzdělaných pracovníků o 2,1 % a meziroční růst zaměstnanosti pracovníků sektoru ubytování, stravování a pohostinství o 1,6 %. Socioekonomické dopady zvyšování minimální mzdy jsou ale mnohem rozsáhlejší a je třeba je brát v potaz při tvorbě hospodářskopolitických opatření. |