Cílem této práce je analyzovat alokaci času věřících mezi náboženské aktivity v závislosti na výši příjmu. Prostřednictvím dat z průzkumu ISSP 2008, omezených na evropské katolíky a protestanty, byly odhadnuty modely, které vysvětlují, jak výše příjmu ovlivňuje návštěvnost bohoslužeb, intenzitu modlení a pravděpodobnost vlastnictví náboženských předmětů. Odhady ukázaly, že příjem má na tyto veličiny negativní vliv. Proto byla potvrzena první hypotéza, že věřící s vyšším příjmem méně navštěvují b... show full abstractCílem této práce je analyzovat alokaci času věřících mezi náboženské aktivity v závislosti na výši příjmu. Prostřednictvím dat z průzkumu ISSP 2008, omezených na evropské katolíky a protestanty, byly odhadnuty modely, které vysvětlují, jak výše příjmu ovlivňuje návštěvnost bohoslužeb, intenzitu modlení a pravděpodobnost vlastnictví náboženských předmětů. Odhady ukázaly, že příjem má na tyto veličiny negativní vliv. Proto byla potvrzena první hypotéza, že věřící s vyšším příjmem méně navštěvují bohoslužby kvůli vysokým oportunitním nákladům. Další dvě hypotézy, které předpokládaly, že věřící s vyšším příjmem tyto návštěvy substituují modlením a náboženskými předměty, byly zamítnuty. Výsledky regresních modelů naznačují odlišný vliv příjmů mezi protestanty a katolíky. |