Práce se zabývá rozdíly v altruismu v rámci rozdílné anonymity rozhodování. Hypotéza této práce říká, že lidské jednání je altruističtější, v případě, že není anonymní. Abychom tuto hypotézu prokázali, provedli jsme dvoukolový experiment (single blind a non-blind), postavený na experimentálním designu dictator game. Jako zkoumané subjekty zde vystupovali studenti pražského gymnázia Špitálská. Každý z diktátorů rozděloval peníze pro více než jednoho příjemce. V prvním kole experimentu (single bli... show full abstractPráce se zabývá rozdíly v altruismu v rámci rozdílné anonymity rozhodování. Hypotéza této práce říká, že lidské jednání je altruističtější, v případě, že není anonymní. Abychom tuto hypotézu prokázali, provedli jsme dvoukolový experiment (single blind a non-blind), postavený na experimentálním designu dictator game. Jako zkoumané subjekty zde vystupovali studenti pražského gymnázia Špitálská. Každý z diktátorů rozděloval peníze pro více než jednoho příjemce. V prvním kole experimentu (single blind) si diktátoři ponechali v průměru 29,1% částky, kterou rozdělovali. V případě druhého kola (non-blind) činila průměrná částka, kterou si diktátor ponechal 26,3% sumy, kterou měl diktátor k přerozdělení. Výsledky experimentu podporují hypotézu o vlivu anonymity na altruismus. Tedy, že altruismus roste s klesající mírou anonymity. Výsledky této práce však mohou být limitovány nedostatečnou velikostí vzorku. |