Diplomová práce se věnuje komunikační stránce podstatných ekonomických reforem ze strany státu. Metodologicky využívá případovou studii, která zkoumá komunikaci penzijní reformy z roku 2013. Úvod práce stručně nastiňuje společensko-ekonomickou situaci v České republice po roce 2008. Teoretická část stanovuje potřebná východiska z oborů média a komunikace, public relations, politické komunikace, psychologie a teorie veřejné volby a přináší také přehled vývoje reforem penzijního systému na území Č... show full abstractDiplomová práce se věnuje komunikační stránce podstatných ekonomických reforem ze strany státu. Metodologicky využívá případovou studii, která zkoumá komunikaci penzijní reformy z roku 2013. Úvod práce stručně nastiňuje společensko-ekonomickou situaci v České republice po roce 2008. Teoretická část stanovuje potřebná východiska z oborů média a komunikace, public relations, politické komunikace, psychologie a teorie veřejné volby a přináší také přehled vývoje reforem penzijního systému na území České republiky od dob Rakouska-Uherska. Konstatuje, že tato problematika patří do stálé vládní agendy zejména po roce 1989 a její prosazování je závislé na politickém uspořádání. Praktická část práce pak analyzuje komunikační diskurs penzijní reformy vlády Petra Nečase účinné od 1. ledna 2013. Využívá k tomu strukturované rozhovory s představiteli zainteresovaných stran, kvantitativní analýzu mediálních obsahů a analýzu průzkumů veřejného mínění. Dochází k závěru, že pro důchodovou reformu neexistovala ze strany státu žádná komunikační strategie a informační aktivity vlády byly nedostatečné a zejména časově nevyhovující. Práce ústí v soubor doporučení vládě pro budoucí komunikaci ekonomických reforem, mezi která patří politický konsensus, jasné sdělení a stanovení cílových skupin populace, detailní časový plán a princip jednoduchosti při vysvětlování dané změny. |