Communication to the public of broadcast works by radio or television receivers as an economic right in copyright and the exception thereto in favour of health establishments

Autorské majetkové právo "provozování rozhlasového a televizního vysílání" zakotvené v § 23 autorského zákona se stalo v poslední době velmi aktuálním tématem, zejména ve vztahu k výjimce z tohoto práva ve prospěch zdravotnických zařízení, která byla zpochybňována jak před českými soudy, tak před Soudním dvorem Evropské unie. Soudní dvůr stanovil nejdůležitější kritéria pojmu sdělování veřejnosti (pod který toto právo spadá) - tento pojem musí být v prvé řadě vykládán široce tak, že zahrnuje jakékoliv sdělování nehledě na použitý prostředek nebo povahu místa sdělování; veřejností se myslí individuálně neurčený počet potenciálních posluchačů, a to dosti vysoký počet; musí se jednat o tzv. novou veřejnost. Výjimka z autorského práva ve prospěch zdravotnických zařízení musí vedle formálních kritérií věty třetí §23 autorského zákona splnit i materiální kritérium tzv. tříkrokového testu. V této práci rozebírané nedávné spory se týkají zpřístupňování chráněných děl provozováním rozhlasového a televizního vysílání pacientům na pokojích lázeňských zařízení. Ač byla tato výjimka shledána Soudním dvorem za nesouladnou s unijním právem, je stále součástí českého právního řádu a české soudy se s ní musely (a musejí) nějak vypořádat.