Non-violent resistance: Case Study Egypt

Diplomová práce se věnuje problematice nenásilného odporu. Soustřeďuje se především na identifikaci faktorů ovlivňujících úspěšnost nenásilných kampaní. Prezentuje a porovnává jednotlivé typy odporu při dosahování strategických cílů, především ve smyslu post-konfliktního demokratického uspořádání země. Centrální premisou práce je, že nenásilné kampaně přinášejí úrodnější půdu pro demokratický režim než jejich násilné protějšky. Objektem zkoumání práce je Arabské jaro v Egyptě, přesněji průběh a dopad této nenásilné revoluce z roku 2011. Cílem této práce je identifikovat faktory, které ovlivnily průběh povstání a v konečném důsledku vedly k zvratu na první pohled úspěšně převedeného nenásilného boje v Egyptě

This thesis is devoted to the issue of non-violent resistance. It focuses on identifying factors that affect the success of non-violent campaigns. The paper presents and compares different types of resistance in achieving strategic objectives, particularly in terms of post-conflict democratic order of the country. The central premise of this thesis is that nonviolent campaigns bring a more fertile ground for developing a democratic regime opposed to their violent counterparts. The analyzed object in this paper is the Arab Spring in Egypt, specifically the course and the outcome of this non-violent revolution of 2011. The aim of this study is to identify the factors that influenced the course of the uprising and which ultimately led to the backfiring of this seemingly successful non-violent struggle in Egypt.