Účetní závěrka účetních jednotek v České republice zahrnuje podle Zákona o účetnictví č. 563/1991 Sb. povinně rozvahu, výkaz zisku a ztráty, přílohu a může zahrnout přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu. Možná právě charakter ?dobrovolnosti? v sestavování a vykazování přehledu o peněžních tocích v rámci účetní závěrky způsobil jeho odmítání v praxi, jeho podcenění a vedl k faktickému nevyužití informačního potenciálu, který tento výkaz nabízí a na který bych ráda ve své práci upozornila.
Rozvaha, výkaz zisku a ztráty jsou postaveny na akruálním principu, tj. zakládají se na vztahu nákladů a výnosů k časovému období a poskytují informace o finanční situaci a výkonnosti podniku. Neinformují však o způsobu, jakým společnost vyprodukovala a použila peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty. Výkaz zisku a ztráty může vykazovat zisk, avšak společnost se může nacházet ve vážné platební neschopnosti. Přehled o peněžních tocích abstrahuje od všech účetních ?kouzel a triků? spojených s akruálním principem, např. od účtování rezerv, opravných položek, časového rozlišení, odpisů dlouhodobého majetku a odložených daní. Hlavním motivem přehledu o peněžních tocích jsou přírůstky a úbytky peněžních prostředků, eventuálně peněžních ekvivalentů v návaznosti na činnost, na kterou byly tyto prostředky vynaloženy, nebo ze které byly získány. Přehled o peněžních tocích taktéž doplňuje výkaz zisku a ztráty o informaci o ?reálnosti zisků, případně ?ztrát? vykazovaných v rozvaze nebo výsledovce, tj. zda těmto ziskům odpovídá tvorba peněžních prostředků. |