V návaznosti na zhoršující se situaci na finančních trzích podnikla Evropská centrální banka v roce 2008 sérii nestandardních kroků: poskytnutí levné likvidity v neomezeném množství bankám (LTRO), podpora komerčních cenných papírů (CBPP) a intervence na sekundárním trhu s dluhovými (SMP). Tato práce si klade za cíl zhodnotit makroekonomické dopady těchto intervencí a určit, zda byl naplněn účel veškerých těchto opatření: obnovit funkčnost úrokového transmisního mechanismu. K dosažení zmíněného c... show full abstractV návaznosti na zhoršující se situaci na finančních trzích podnikla Evropská centrální banka v roce 2008 sérii nestandardních kroků: poskytnutí levné likvidity v neomezeném množství bankám (LTRO), podpora komerčních cenných papírů (CBPP) a intervence na sekundárním trhu s dluhovými (SMP). Tato práce si klade za cíl zhodnotit makroekonomické dopady těchto intervencí a určit, zda byl naplněn účel veškerých těchto opatření: obnovit funkčnost úrokového transmisního mechanismu. K dosažení zmíněného cíle je zkoumáno několik finančních ukazatelů. Spread mezi zabezpečenou a nezabezpečenou půjčkou klesl z hodnoty 1,6 pb v roce 2008 na 0,3 pb koncem roku 2012. Došlo ke snížení krátkodobých tržních úrokových sazeb: EURIBOR a EONIA. Celkový objem nově vydaných cenných papírů vzrostl na předkrizovou úroveň a na sekundárním trhu s CP došlo k výraznému snížení spreadu u většiny zemí eurozóny. Efekt intervencí (SMP) je silně lokální a časově omezený. Výnosová křivka eurozóny se posunula směrem dolů. Pro účely analýzy úrokového transmisního mechanismu byla v empirické části zvolena metoda vektorové autoregrese, která byla provedena na měsíčních datech z let 2005 až 2012. Z výsledků vyplývá, že opatření ECB skutečně pomohla zachovat úrokový transmisní mechanismus. |