Automatization of student's work architecture assessment

Programování je veřejností chápáno jako exaktní věda, kde není prostor pro intuici nebo obrazotvornost programátora -- koneckonců každý program vykonává přesně to, co mu programátor určil, což "nelze lehce změnit". Ve skutečnosti se však tato zkostnatělost, pokud vůbec existuje, projevuje jen u hotových programů. Při zadání by naopak většina programátorů jistě uvítala zadání přesnější a svázanější, než ve skutečnosti dostávají. Na tuto praxi jsou připravováni i studenti Vysoké školy ekonomické v Praze zabývající se informatikou, když jim jsou v kurzech "4IT101 -- Základy programování" a "4IT115 - Základy softwarového inženýrství" cíleně zadávány problémy s nemalým stupněm volnosti. Z uvedené volnosti plyne, že i když práce všech studentů řeší stejný problém, tak ani dvě nejsou stejné, což velmi ztěžuje jejich automatické hodnocení. Cílem této práce je navrhnout vhodné způsoby testování těchto úkolů, a to s důrazem na testování jejich architektury. Vzhledem k tomu, že práce navazuje na již obhájené práce studentů FIS VŠE, jsou první kapitoly věnovány již známým systémům a postupům testování studentských úloh a shrnují práce minulé. Druhá část se pak věnuje možnosti spojení vybraných systémů a postupů do jednoho celku, který umožní zadání studentských prací, jejich vyhodnocení a zapsání výsledků. Vhodným, nicméně nepovinným doplňkem, je pak podpora studentů při tvorbě práce. Výsledkem práce je pak doporučení, jakých nástrojů a postupů při tvorbě takového systému použít a ukázka řešení některých problémů spojených s jeho tvorbou.