Stále sílící diskuze o vlivu lidského jednání na životní prostředí se dotýká všech oborů lidské činnosti, tedy i zemědělství. Jako alternativa k zemědělství konvenčnímu se v posledních desetiletích vyvíjí zemědělství ekologické, kterému se daří docilovat rovnováhy mezi ekonomickými, sociálními a ekologickými aspekty. V České republice je ekologické zemědělství v současné době zavedeným, ale dále se rozvíjejícím zemědělským systémem, o čemž svědčí skutečnost, že je legislativně upraveno, má fungující kontrolní systém a je finančně podporováno státem. Na druhé straně jsou ekozemědělci s konkrétními problémy vznikajícími v praxi. Jako největší problémy ekologického zemědělství se ukazují příliš složité legislativní podmínky, komplikovaný systém státních dotací, chybějící zpracovatelský sektor, komplikovaná distribuce bioproduktů, nízká úroveň organizovanosti trhu s biopotravinami (svazy, družstva) a v neposlední řadě malý trh s biopotravinami. Řešením by bylo umožnit ekologickým zemědělcům podnikat v prostředí jednoduchých, dlouhodobých, stabilních a transparentních podmínek. Odpovědnost za další vývoj ekologického zemědělství by byla svěřena regionům. Ekologické zemědělství by v regionech mohlo být alternativním řešením nezaměstnanosti, vylidňování venkova, dále slouží k údržbě krajiny a je vhodným systémem hospodaření ve velkoplošných a maloplošných zvláště chráněných územích. |