Selected financial market regulation - benchmarks, LIBOR problem, cryptocurrencies

The aim of the thesis is to analyze the LIBOR scandal, the interbank market and the resulting regulation of benchmarks. To analyze regulation of cryptocurrencies and briefly summarize selected financial market regulation such as MiFID and MAD / MAR. LIBOR rates are the cost of financing of banks in the interbank deposit market. The panel banks are involved in its creation. During the crisis period, the unsecured interbank market froze, banks were not trading on long maturities, what made it easier for panel banks to manipulate the LIBOR rates to improve the financial position of the bank and its financial health. After unveiling of the LIBOR scandal, reforms were adopted in the form of stricter regulation, and discussions were held to replace LIBOR rates with another confidential benchmark. Another finding is the cautious approach of regulators to cryptocurrencies, which is different in relevant countries. However, cryptocurrencies are not considered in any developed economy as legal tender or currency, they are considered as a commodity by regulators. In some countries private cryptocurrencies are forbidden, in Japan - Bitcoin is a legal payment method. Regulatory authorities regularly issue warnings to investors about high volatility or total loss of investment. The main areas of regulation of cryptocurrencies is prevention of money laundering, tax liability, licensing or registration duty with the regulator.

Cílem práce je analyzovat LIBOR skandál, trh mezibankovních sazeb a z toho vyplývající regulaci benchmarků. Analyzovat (ne)regulaci kryptoměn a stručně shrnout vybranou regulaci finančního trhu jako je MiFID a MAD / MAR. Sazby LIBOR jsou náklady financování bank na mezibankovním trhu depozit. Na její tvorbě se podílejí panelové banky. V pokrizovém období nezajištěný mezibankovní trh zamrzl, mezi bankami se na dlouhých splatnostech neobchodovalo, což snadněji umožňovalo panelovým bankám se sazbou manipulovat s cílem zlepšení finanční pozice banky a jejího finančního zdraví. Po propuknutí LIBOR skandálu byly přijaty reformy v podobě přísnější regulace a uskutečnily se diskuse o nahrazení LIBOR sazeb jinou důvěrnou referenční sazbou. Dalším zjištěním je zatím opatrný přístup regulátorů v oblasti kryptoměn, ke kterým jednotlivé státy přistupují odlišně. Kryptoměny však nejsou v žádné vyspělé ekonomice považovány za zákonné platidlo ani za měnu, považují se spíše za komoditu. V některých zemích jsou privátní kryptoměny zakázány, v Japonsku je Bitcoin legální platební metodou. Regulační autority pravidelně vydávají varování pro investory ohledně vysoké volatility či úplné ztráty investice. Hlavní oblasti regulace kryptoměn jsou prevence praní peněz, daňové povinnosti, licenční nebo registrační povinnost u regulátorů.