INEQUALITY IN CITIES An analysis of income distributions and spatial patterns in American and European metropolitan areas

Tato disertační práce nabízí komplexní průzkum (příjmových a majetkových) nerovnosti v metropolitních oblastech, zkoumaných na případových studiích z Evropy a ze Spojených států. V první části analýzy zkoumá rozdíly mezi městem a venkovem v regionech Evropské unie a konstatuje, že míra disponibilního důchodu je pozitivně ovlivněna mírou urbanizace. Míra urbanizace má zároveň pozitivní vliv na očekávanou délku života. Tyto závěry poukazují na rozdíly mezi městskými a venkovskými regiony s ohledem na životní úroveň i průměrnou délku života.Dále, v analýze distribucí příjmů ve 20 největších metropolitních oblastech ve Spojených státech mezi roky 2012 a 2017 jsem zjistil, že příjmová nerovnost může vyplývat z různých aspektů distribuce příjmů a jejího tvaru. Našel jsem také řadu zajímavých vzájemných souvislostí, mezi něž patří například to, že velikost šikmosti distribuce se má tendenci měnit stejným směrem jako její variační koeficient. Dále jsem zjistil, že průměrný příjem negativně ovlivňuje jak šikmost, tak variační koeficient distribucí. Bohatší metropolitní oblasti budou pravděpodobně vykazovat jak nižší šikmost, tak nižší relativní rozptyl distribuce příjmů, a budou proto vykazovat nižší příjmovou nerovnost. Dále jsem zjistil, že prostorový nesoulad lokalizace domácností, definovaný jako prostorově neekonomická lokalizace domácností dle příjmů ve vztahu ke prostorovému uspořádání pracovních míst, je ovlivněn celkovou úrovní příjmové nerovnosti. Domácnosti s vyššími příjmy se lokalizují blíže k centrálním oblastem podnikání s větší frekvencí v metropolitních oblastech s nižším indexem GINI. Rozsah územního nesouladu a jeho trend mezi lety 2012 a 2017 se však výrazně liší mezi metropolitními oblastmi. Během sledovaného období se prostorový nesoulad statisticky významně snížil ve 3 metropolitních oblastech a nezvýšil se v žádné.