QUANTITATIVE EASING OF MONETARY POLICY AND ITS MANIFESTATIONS IN THE FIXED INCOME SEGMENT

Tato disertační práce je věnována problematice kvantitativního uvolňování měnové politiky a sestává ze čtyř akademických prací, které se zabývají kvantitativním uvolňováním a jeho projevy, zejména v segmentu dluhopisů, a to v ekonomice USA a eurozóny.První práce se zaměřuje na realizaci QE, kterou provedl Federální rezervní systém v USA a její dopady na ceny aktiv, zejména vliv na cílová aktiva a jejich investiční alternativy s využitím event study metody a analýzy pomocí VAR modelu. V tomto příspěvku byl zjištěn nezanedbatelný dopad QE na nakupovaná aktiva pomocí obou metod napříč všemi vlnami QE a časová perzistence těchto efektů pomocí VAR IRF (impulz-odezva) metody. Dále byla v práci zjištěna přítomnost portfolio rebalančního kanálu měnové politiky a několika dalších přidružených efektů.Druhý článek se zaměřuje na analýzu možných dopadů programu kvantitativního uvolňování ECB – Public Sector Purchase Programme (PSPP), na portfolia investorů v eurozóně. Práce využívá kontrafaktuální analýzu a regresní model na sektorových datech ke zjištění případné reakce investorů v eurozóně na kvantitativní zvolňování ECB, kdy došlo v reakci na QE ke změně investičních portfolií těchto investorů. Řada odhadnutých regresí a grafické znázornění kontrafaktuální analýzou ukázalo nezanedbatelný dopad PSPP na změnu portfolií investorů, kdy se struktura portfolií měnila směrem od vládních dluhopisů ku rizikovějším korporátním dluhopisům a akciím napříč jednotlivými typy investorů v zemích eurozóny.Třetí článek se zaměřuje na dopady Corporate Sector Purchase Programme (CSPP) na výnosy dluhopisů korporátního sektoru a jeho dopad na dluhové trhy korporátního sektoru. Podrobná event study zaměřená na relevantní události a analýza impulz-odezva (IRF) na zkonstruovaných VAR modelech byly použity pro získání řady sektorově specifických výsledků dle jednotlivých zemí eurozóny. Výsledky ukázaly nezanedbatelný dopad CSPP na nakoupené dluhopisy v obou modelech. Velikost a persistence stock a flow efektů na nákupy ECB byly v různých segmentech trhu korporátních dluhopisů v eurozóně značně odlišné. Doplňková analýza vybraných reprezentativních společností v hlavních zemích eurozóny v práci ukázala reálné změny nákladů financování v eurozóně vyvolaných CSPP.Čtvrtý a závěrečný článek se zaměřuje na identifikaci a kvantifikaci možných dopadů programů nákupu aktiv (APP) ECB na SER spread, přičemž hlavní pozornost je věnována podrobné intradenní analýze možného vlivu realizace Public Sector Purchase Programme (PSPP). V práci je provedena vysokofrekvenčního intradenní analýza zaměřená na určení toho, která noha SER spreadu měla určující roli při změně SER spreadu v prvních třech letech implementace PSPP. Ať už se jednalo o nohu odvozenou ze státních dluhopisů Německa, která byla přímo ovlivněn PSPP nákupy ECB, nebo nohu založenou na mezibankovním trhu, v tomto případě na Euriboru. Ústředním zjištěním je, že noha SER spreadu odvozená od dluhopisovů byla od počátku programu PSPP (nebo dokonce již od zakotvení očekávání účastníků trhu) primárně určující a tato její role se v letech 2016 a 2017 ještě zintenzívnila, když tlak na dluhopisových trzích srazil jejich výnosnosti.Úvodní kapitola shrnuje teoretická východiska měnové politiky QE a zasazuje práci do širšího kontextu. Závěrečná kapitola shrnuje výsledky práce a celkové přínosy disertační práce pro měnovou teorii a praxi.