Bakalářská práce se zabývá analýzou dopadů devizové intervence, kterou Česká národní banka provedla mezi lety 2013-2017, na zahraniční obchod s největšími obchodními partnery České republiky, mezi které patří Německo, Rakousko, Slovensko a Polsko. Cílem bakalářské práce bylo potvrdit hypotézu, že v souladu s teorií J-křivky došlo, kvůli nesplnění Marshall-Lernerovy podmínky, v důsledku devalvace měny ke zhoršení platební bilance ČR v krátkém období a v dlouhém období, kdy byla podmínka naopak sp... show full abstractBakalářská práce se zabývá analýzou dopadů devizové intervence, kterou Česká národní banka provedla mezi lety 2013-2017, na zahraniční obchod s největšími obchodními partnery České republiky, mezi které patří Německo, Rakousko, Slovensko a Polsko. Cílem bakalářské práce bylo potvrdit hypotézu, že v souladu s teorií J-křivky došlo, kvůli nesplnění Marshall-Lernerovy podmínky, v důsledku devalvace měny ke zhoršení platební bilance ČR v krátkém období a v dlouhém období, kdy byla podmínka naopak splněna, ke zlepšení platební bilance. V rámci testování hypotézy byla použita měsíční data reflektující vývoj českého zahraničního obchodu, tuzemského a zahraničních HDP a nominálního měnového kurzu z období let 2005-2017. K analýze dlouhého období byla aplikována Johansenova kointegrace, v rámci krátkého období pak byl užit „vector error correction model“. Testováním hypotézy bylo prokázáno, že v případě Německa a Polska nelze aplikovat teorii J-křivky na dopady devizové intervence, Slovensko a Rakousko byli po provedení kointegračních testů kvůli nevhodnosti vyřazeny. Došlo tak k vyvrácení počáteční hypotézy, z čehož vyplývá, že u zmíněných zemí nedošlo po devizové intervenci v krátkém období ke zhoršení obchodní bilance a v dlouhém naopak k jejímu zlepšení. |