Eurocrisis - over-indebtedness as a threat to the stability of EMU

The aim of this thesis is to describe causes and development of the problem of overborrowing in the Economic and Monetary Union, together with possible solutions to this problem. This thesis should provide answers to the questions of why indebtedness came in first place, what steps have been taken so far and which steps still need to be taken to solve this problem. The thesis gradually describes the origin of the problem from its causes to the outcome of the Sovereign Debt Crisis, then describes the steps so far taken, and in the second part, evaluates possible solutions that might be adopted. The final part then suggests, how the Eurozone should change, so that a similar situation does not occur again in the future. Thesis based on analysis of multiple indicators concludes that the main reasons for over-indebtedness were the reallocation of capital, mainly of a debt nature, in favor of the GIPSIC countries and the low macroprudence of these countries. The solution to this problem is hampered by its complexity and interconnectedness with uncompetitiveness problem. On the other hand, looking to the future clearly recommends emphasizing on the importance of macroprudence and reasonable regulation.

Cílem téhle práce je popsat příčiny a průběh problému nadměrného zadlužení v Hospodářské a měnové unii spolu s možnými řešeními tohohle problému. Tahle práce by měla přinést odpovědi na otázky, proč k zadlužení na prvním miste došlo, jaké kroky byli doposud podniknuty a jaké kroky by ještě měly být podniknuty, aby byl tenhle problém vyřešen. Práce postupně popisuje vznik problému od jeho příčin až po vyústění v Krizi vládních dluhu, aby následně popsala doposud podniknuté kroky a v druhé části zhodnotila možné řešení, které by měly být navíc přijatá. Finální část pak navrhuje, jak by se Eurozóna měla změnit, aby ke podobní situaci v budoucnu opět nedošlo. Práce na základě mnohých ukazatelů přichází se závěry, že hlavními důvody nadměrného zadluženi byly realokace kapitálu, převážně dluhového charakteru, ve prospěch krajin GIPSIC a nízkou makroobozretnosti těchto zemí. Řešení tohohle problému stěžuje jeho komplexita a propojeni z nekonkurenceschopnosti. Naproti tomu, pohled do budoucnosti jasně doporučuje pozdvihnout význam makroobozretnosti a kvalitní regulace.