V první části bych se chtěla zabývat výrazem konkurenceschopnost a jednotlivými žebříčky konkurenceschopnosti, sestavovanými mnoha ekonomickými institucemi. Smysl hodnocení těchto sestavovaných žebříčků lze samozřejmě zpochybnit. Myslím si ale, že je lepší se pokusit o nějaké hodnocení než vůbec žádné. Nemyslím si, že jde o samotné pořadí, kdo je kolikátý. Pro země je užitečné, že se mohou s ostatními porovnávat, zjistit jaké reformy ta která země provedla, jak jsou úspěšné či nefungují. Určitě jsou pro státy stimulující a zdrojem informací. Výhodou těchto zpráv je, že jsou rozsáhlé a podávají velmi komplexní obraz o stavu ekonomiky v jedné studii nebo se čtenář může zaměřit pouze na vybrané indikátory. Pro svoji práci jsem si vybrala jako první analýzu konkurenceschopnosti, kterou provádí každoročně Světové ekonomické fórum v podobě Zprávy o globální konkurenceschopnosti. Jako druhou budu hodnotit Ročenku světové konkurenceschopnosti, kterou vydává Mezinárodní institut pro rozvoj managementu v Lausanne. Třetí průzkum, Zpráva o podnikatelském prostředí od Světové banky, není přímo index konkurenceschopnosti, ale s konkurenceschopností úzce souvisí, protože je stále více věnována pozornost zlepšení podnikatelského prostředí se zřetelem k růstu konkurenceschopnosti i na úrovni Evropské unie. V procesu implementace Lisabonské strategie patří podnikatelské prostředí v Evropě k základním tematickým okruhům. V druhé části přejdu k Lisabonské strategii, k jednomu z nejzajímavějších programů, který Evropská unie přijala a jež je synonymem pro konkurenceschopnost. Nejprve Lisabonskou strategii představím, poukáži na její vývoj a pak zhodnotím počínání jednotlivých států EU v rámci Lisabonské strategie prostřednictvím Lisabonského žebříčku, který vydává Centrum pro Evropskou Reformu. Poté bych se chtěla krátce podívat na nástroje Lisabonské strategie. Ve třetí části srovnávám ekonomiky USA a EU. Nejprve bych chtěla celkově zhodnotit vývoj USA a EU v posledních letech na vybraných ekonomických ukazatelích. Poté bych se chtěla blíže věnovat problému pracovního trhu a to zaměstnanosti, nezaměstnanosti a sociálního systému. Nakonec se zaměřím na podnikatelské prostředí a konkurenceschopnost. Pomocí zpráv o konkurenceschopnosti a Lisabonské strategii bych se chtěla pokusit zhodnotit a porovnat konkurenceschopnost jednotlivých členských zemí EU, samozřejmě se zvláštním zřetelem na Českou republiku. V závěru bych chtěla shrnout, co USA s EU spojuje, a co odlišuje a představuje výhody či problémy. |