Tato bakalářská práce analyzuje nekonvenční měnovou politiku Evropské centrální banky vposledním desetiletí. Práce dokládá, že ačkoliv kvantitativní uvolňování Evropské centrální banky výrazně zvýšilo množství likvidity v bankovním systému, do reálné ekonomiky se ve významném objemu nově emitované prostředky nedostávají. Podpora úvěrování reálné sféry ekonomiky se nedostavila ani přes vysoký nárůst bankovních rezerv. Tuto skutečnost potvrzuje vývoj peněžního multiplikátoru v eurozóně, jenž měl v... show full abstractTato bakalářská práce analyzuje nekonvenční měnovou politiku Evropské centrální banky vposledním desetiletí. Práce dokládá, že ačkoliv kvantitativní uvolňování Evropské centrální banky výrazně zvýšilo množství likvidity v bankovním systému, do reálné ekonomiky se ve významném objemu nově emitované prostředky nedostávají. Podpora úvěrování reálné sféry ekonomiky se nedostavila ani přes vysoký nárůst bankovních rezerv. Tuto skutečnost potvrzuje vývoj peněžního multiplikátoru v eurozóně, jenž měl v posledním desetiletí převážně klesající tendenci. Nekonvenční měnová politika, s cílem zvýšit inflaci měřenou indexem spotřebitelských cen, tudíž nemusí být účinná. Důsledkem této měnové politiky však může být překotný nárůst cen aktiv. Dramatický nárůst cen lze v posledních letech pozorovat na dluhopisových, akciových i nemovitostních trzích. Na základě provedené analýzy se tak lze domnívat, že kvantitativní uvolňování a záporné úrokové sazby nejsou efektivním nástrojem měnové politiky. Slabý hospodářský růst a přetrvávající deflační tendence v eurozóně nemají měnové příčiny a nejsou důsledkem nedostatečného množství peněz v ekonomice. |