Tato bakalářská práce řeší postavení vyšších územních samosprávných celků na příkladu Ústeckého kraje v kontextu regionálního rozvoje, realizovaného skrze různé vládní úrovně, které jsou představeny z pohledu multi-levelu governance a fiskálního federalismu. Cílem bylo zhodnotit schopnost Ústeckého kraje hospodařit v rámci schváleného rozpočtu, připravovat dotační tituly a využívat dostupné zdroje financování rozvoje kraje. Vyhodnocení probíhalo na základě analýzy rozpočtu za roky 2019–2021 a zk... show full abstractTato bakalářská práce řeší postavení vyšších územních samosprávných celků na příkladu Ústeckého kraje v kontextu regionálního rozvoje, realizovaného skrze různé vládní úrovně, které jsou představeny z pohledu multi-levelu governance a fiskálního federalismu. Cílem bylo zhodnotit schopnost Ústeckého kraje hospodařit v rámci schváleného rozpočtu, připravovat dotační tituly a využívat dostupné zdroje financování rozvoje kraje. Vyhodnocení probíhalo na základě analýzy rozpočtu za roky 2019–2021 a zkoumání přijatých a poskytnutých dotací. Výsledky ukazují, že v letech 2019 a 2021 dokázal Ústecký kraj na konci roku dosáhnout přebytku, zatímco v roce 2020 byl konečný stav rozpočtu ovlivněn COVIDEM-19, což způsobilo schodek. Výsledky rovněž ukazují, že kraj dokáže velmi efektivně využívat a připravovat dotační tituly, a to ve všech oblastech přispívajících k dlouhodobému udržitelnému rozvoji území. |