Cílem této práce je zjistit, jak české domácnosti reagují na rekordně vysokou inflaci ve sledovaném období 2021 až 2023, jak mění svá ekonomická rozhodnutí a jaká tvoří krátkodobá inflační očekávání. Teoretická část práce se věnuje teorii inflačních očekávání, konkrétně je zde nastíněna jejich tvorba a dynamika, vliv na skutečnou inflaci a na ekonomické rozhodování domácností. Součástí je také popis měření inflačních očekávání. V praktické části je uveden detailní popis tvorby dotazníkového šetř... show full abstractCílem této práce je zjistit, jak české domácnosti reagují na rekordně vysokou inflaci ve sledovaném období 2021 až 2023, jak mění svá ekonomická rozhodnutí a jaká tvoří krátkodobá inflační očekávání. Teoretická část práce se věnuje teorii inflačních očekávání, konkrétně je zde nastíněna jejich tvorba a dynamika, vliv na skutečnou inflaci a na ekonomické rozhodování domácností. Součástí je také popis měření inflačních očekávání. V praktické části je uveden detailní popis tvorby dotazníkového šetření. Respondenti jsou dále rozděleni, podle jejich typu očekávání, kdy celkem 45,91 % odpovědí bylo hodnoceno jako racionální. Následně byla představena výsledná krátkodobá inflační očekávání domácností, která predikují pokles inflace, ale na rozdíl od prognózy ČNB ho očekávají více pozvolný. Vnímání inflace se u domácností ukazuje jako nepřesné v důsledku časového zkreslení, které bylo u sledovaného vzorku vypozorováno. Získaná primární data byla dále analyzována prostřednictvím kontingenčních tabulek pro zjištění závislosti mezi výší očekávání a určitým faktorem. Statisticky významnou závislost se podařilo nalézt u 6 z celkem 14 proměnných. V závěru praktické části je také zkoumán vztah mezi inflačním očekáváním a ekonomickým rozhodováním, zde se ovšem statisticky významný vztah, který by podporoval či vyvracel teoretický předpoklad, nalézt nepodařilo. |