Tato diplomová práce se zabývá analýzou dopadů pandemie Covid-19 na daňové příjmy včetně použití fiskální opatření v zemích OECD k zabránění negativních dopadů. Práce obsahuje teoretickou část, kde jsou popsány nejvíce zasažené oblasti v ekonomické sféře a fiskální opatření v zemích OECD. V praktické části se na základě kalkulace elasticity daňového základu a efektivní daňové sazby DPFO, DPPO a DPH v 38 OECD zemích zjišťovala fiskální opatření v daňové oblasti. Země, kde došlo k největším změnám... show full abstractTato diplomová práce se zabývá analýzou dopadů pandemie Covid-19 na daňové příjmy včetně použití fiskální opatření v zemích OECD k zabránění negativních dopadů. Práce obsahuje teoretickou část, kde jsou popsány nejvíce zasažené oblasti v ekonomické sféře a fiskální opatření v zemích OECD. V praktické části se na základě kalkulace elasticity daňového základu a efektivní daňové sazby DPFO, DPPO a DPH v 38 OECD zemích zjišťovala fiskální opatření v daňové oblasti. Země, kde došlo k největším změnám elasticity daňového základu, byly Švédsko a Jižní Korea. U Norska a Kolumbie došlo k největšímu poklesu efektivní daňové sazby. Švédsko a Norsko jsou považovány za velmi vyspělé státy, které jsou orientované na ekonomickou pomoc svých občanů, tedy je možné zde očekávat několik fiskálních opatření. V Kolumbii bylo zjištěno snížení efektivní daňové sazby, které bylo způsobeno osvobozením od daně a snížením daňové sazby. Diplomová práce poskytuje důležité poznatky o vlivu fiskálních opatření na ekonomiku a daňové systémy během pandemie a může sloužit jako zdroj informací pro další výzkum v této oblasti. |