Cílem práce je identifikovat, jaké obce v okresech Praha-západ a Praha-východ počítají ve svých územních plánech v následujících letech s výstavbou bytových prostor, tedy jaké obce zavádějí expanzivní či spíše restriktivní územní politiku v reakci na probíhající suburbanizaci a také zjistit, jakým směrem poroste zastavěná část Pražské metropolitní oblasti. Na závěr pak ověřit hypotézu, že existují rozdíly v jednotlivých přístupech obcí k územnímu plánování, které souvisí zejména s nárůstem počtu... show full abstractCílem práce je identifikovat, jaké obce v okresech Praha-západ a Praha-východ počítají ve svých územních plánech v následujících letech s výstavbou bytových prostor, tedy jaké obce zavádějí expanzivní či spíše restriktivní územní politiku v reakci na probíhající suburbanizaci a také zjistit, jakým směrem poroste zastavěná část Pražské metropolitní oblasti. Na závěr pak ověřit hypotézu, že existují rozdíly v jednotlivých přístupech obcí k územnímu plánování, které souvisí zejména s nárůstem počtu obyvatel v těchto oblastech v posledních letech. Dané téma je velmi aktuální, jelikož v posledních letech dochází zejména v okolí hlavního města Prahy k masivní suburbanizaci a jedním z nástrojů obcí, jak tento trend podpořit či mu zamezit, je právě expanzivní či restriktivní politika územního plánování, z níž následně vzejde územní plán. V první části této práce jsou objasněna teoretická východiska, která se vztahují k dané problematice. Je zde zpočátku rozpracována půda, jako základní zdroj, na které se vše odehrává a která musí být rozprostřena mezi jednotlivé potřeby života na Zemi účelně, jelikož jí není nekonečně mnoho a rychle se spotřebovává obzvlášť stavební činností. Je zde také uvedeno, jak na půdu nahlíží vědní disciplína urbanismus a územní plánování zejména z hlediska rozrůstání sídel. Následuje pojem suburbanizace a s ní spojené problémy ve vztahu k půdě, ale i její ekonomické, politické a sociální důsledky a nástroje územního plánování, kterými lze tento trend ovlivňovat, ačkoli tyto nástroje nejsou využity vždy dostatečně. Suburbanizační procesy nejsou problémem pouze hlavního města Prahy, ale lze říci, že se jedná o celosvětový problém, z tohoto důvodu jsou v této části řešeny také suburbanizační procesy v USA, Riu de Janeiru či Německu. Na těchto částech světa lze demonstrovat, že suburbanizace přináší celou řadu problémů. Závěrem této části je uvedeno, jakou úlohu mají obce v rámci územního plánování, zvláště jaké povinnosti jim ukládá zákon. Praktická část se zabývá analýzou územních plánů obcí v okrese Praha-západ a Praha-východ a také analýzou ekonomických a sociodemografických ukazatelů. Z těchto analýz a ukazatelů je následně vytvořena regresní analýza. Z počátku je řešeno obyvatelstvo a území u obou uvedených okresů, zejména s ohledem na výměru zastavěné části a nádvoří. Z této analýzy vyplývá, že oba okresy jsou téměř identické z hlediska sledovaných ukazatelů. Dále jsou analyzovány územní plány obcí v okresech Praha-západ a Praha-východ z hlediska jejich zastavěného území a zastavitelných ploch, ze kterých plyne, že Pražská metropolitní oblast poroste spíše směrem na východ a jsou, na základě poměru zastavitelných a již zastavěných ploch, určeny obce, které zavádějí či zavedly expanzivní/restriktivní politiku územního plánování. Následná analýza ekonomických a sociodemografických ukazatelů je důležitá zejména pro regresní analýzu, jež zkoumá, který z výše uvedených faktorů má vliv na strategii územního plánování obcí a ze které vychází, že jediný vliv z vybraných ukazatelů je rok pořízení územního plánu. |