Intercultural communication in international relations. Case study: India and Pakistan

This thesis is concerned with intercultural communication in the context of India-Pakistan negotiations. The aim of the thesis is to find out how cultural differences between India and Pakistan affect the course of intercultural communication in the negotiations between them and what is the significance of the negotiations in question in terms of their current relations with each other. The cultural differences between India and Pakistan were identified through paradigm analysis and by comparing the countries according to Hofstede's methodology of classification of cultures. The impact of the identified cultural differences on intercultural communication within negotiations is demonstrated through a comparative study of the Lahore (1999) and Agra (2001) summits. The findings lead to the conclusion that cultural differences between countries, through their different values and perceptions of the world, are reflected in their intercultural communication, reducing its effectiveness, and causing misunderstandings. Therefore, knowledge and awareness of these differences, together with efforts to reach mutual understanding, is of paramount importance for the effectiveness of negotiations and intercultural communication.

Tato práce se zabývá mezikulturní komunikací v kontextu indicko-pákistánských vyjednávání. Cílem práce je zjistit, jak kulturní rozdíly mezi Indií a Pákistánem ovlivňují průběh mezikulturní komunikace při vyjednáváních mezi nimi a jaký význam mají daná vyjednávání z hlediska jejich vzájemných vztahů v současnosti. Kulturní rozdíly mezi Indií a Pákistánem byly identifikovány pomocí paradigmatické analýzy a porovnáním zemí podle Hofstedeho metodiky klasifikace kultur. Vliv zjištěných kulturních rozdílů na průběh mezikulturní komunikace při jednáních je ukázán pomocí komparativní studie vyjednávání na summitech v Láhaur (1999) a Agře (2001). Získané poznatky vedou k závěru, že kulturní rozdíly mezi zeměmi se prostřednictvím jejich odlišných hodnot a vnímání světa promítají do jejich mezikulturní komunikace, snižují její efektivitu a způsobují nedorozumění. Znalost a povědomí o těchto rozdílech spolu se snahou o dosažení vzájemného porozumění mají proto pro efektivitu vyjednávání a mezikulturní komunikace zásadní význam.