Demografické změny a jejich souvislost s dlouhodobou udržitelností veřejných financí se v posledních letech dostaly do popředí výzkumů a hospodářsko-politických diskusí. Předložená disertační práce na tyto výzkumy navazuje a jejím cílem je přispět i do hospodářsko-politické debaty. Hlavním cílem této práce je analyzovat vliv demografických změn na dlouhodobou udržitelnost veřejných financí v zemích Evropské unie. Využity jsou standardní metody komparační a grafické analýzy, navíc je oproti dosav... show full abstractDemografické změny a jejich souvislost s dlouhodobou udržitelností veřejných financí se v posledních letech dostaly do popředí výzkumů a hospodářsko-politických diskusí. Předložená disertační práce na tyto výzkumy navazuje a jejím cílem je přispět i do hospodářsko-politické debaty. Hlavním cílem této práce je analyzovat vliv demografických změn na dlouhodobou udržitelnost veřejných financí v zemích Evropské unie. Využity jsou standardní metody komparační a grafické analýzy, navíc je oproti dosavadním výzkumům aplikována metoda multikriteriální analýzy, která vnáší do problematiky nový pohled a výsledky. V disertační práci byly pomocí zmíněných metod ověřovány čtyři hypotézy odvozené z dosavadního výzkumu a teoretických konceptů. Byla falzifikována hypotéza, že stárnutí populace je hlavní determinantou dlouhodobé neudržitelnosti veřejných financí. Výsledky komparativní i multikriteriální analýzy shodně dokazují, že demografické faktory nejsou rozhodující determinantou udržitelnosti veřejných financí, naopak důležitým prvkem je nastavení důchodových systémů. Dále byla falzifikována i hypotéza, že veřejné finance České republiky jsou neudržitelné kvůli stárnutí populace. Veřejné finance České republiky jsou pomocí všech metod hodnoceny jako dlouhodobě neudržitelné, ačkoliv jsou pro Českou republiku očekávány do budoucna lepší hodnoty parametrů demografického vývoje než v mnoha jiných zemích Evropské unie. Podle výsledků analýzy je hlavním důvodem této neudržitelnosti nastavení důchodového systému. Z výsledků výzkumu také vyplývá, že na dlouhodobou udržitelnost nemá zásadní vliv plodnost, je tedy vhodnější zaměřit politické úsilí spíše na reformu důchodového systému než na politiky podporující plodnost. Na základě výsledků analýzy lze za vhodný prvek udržitelnosti důchodového systému označit tzv. faktory udržitelnosti, tedy navázání určitých parametrů důchodového systému na očekávanou délku života, na demografické poměry nebo na finanční vyrovnanost systému. |