Veřejné výdaje na vzdělávání jsou často předmětem diskuzí v médiích, zejména ze stran politiků a odborů. Data jsou mnohdy prezentována bez jakéhokoliv metodologického pozadí. Přesné pochopení rozdílů měření je nicméně klíčové, jelikož různé přístupy vedou k dramaticky odlišným výsledkům. Ucelenou práci, která by analyzovala jednotlivé přístupy k měření výdajů na vzdělávání se mi objevit nepodařilo, což je právě důvod, proč jsem se rozhodl tuto problematiku zpracovat ve své bakalářské práci. Cíle... show full abstractVeřejné výdaje na vzdělávání jsou často předmětem diskuzí v médiích, zejména ze stran politiků a odborů. Data jsou mnohdy prezentována bez jakéhokoliv metodologického pozadí. Přesné pochopení rozdílů měření je nicméně klíčové, jelikož různé přístupy vedou k dramaticky odlišným výsledkům. Ucelenou práci, která by analyzovala jednotlivé přístupy k měření výdajů na vzdělávání se mi objevit nepodařilo, což je právě důvod, proč jsem se rozhodl tuto problematiku zpracovat ve své bakalářské práci. Cílem této bakalářské práce je analyzovat rozdíly ve způsobech měření výdajů na vzdělávání dvou hlavních mezinárodních metodik – UOE (Sběr dat o vzdělávacích systémech UNESCO, OECD a Eurostat) a COFOG (Klasifikace funkcí vládních institucí). Výsledkem práce je zhodnocení obou metodik, doplněné o doporučení, kde Česká republika pokulhává ve srovnání s evropským průměrem a Rakouskem. Zjištění této práce by mělo pomoct pochopit rozdíly, které mezi metodikami jsou a tím zpřehlednit diskuze k tomuto tématu nejen mezi odborníky, ale také u širší veřejnosti a politiků, kteří se na základě těchto dat rozhodují. |