Economic a Legal Aspects of the Use of GMOs in Canada and the European Union

Geneticky modifikované organismy (GMO) jsou součástí hospodářského růstu v mnoha zemích. Vývoj této technologie se od počátku 90. let razantně vyvíjí a inovuje, což vyvolává impuls k jednání, jakým způsobem budou tyto technologie v daném státu využívány. Oblast GMO patří v rámci této problematiky často ke kontroverzním tématům, protože postoj jednotlivých států se mezi sebou liší – Evropská unie (EU) a Kanada jsou toho jasným příkladem. Zatímco EU se od počátku vývoje GMO soustředí na ucelený regulatorní proces s cílem chránit zdraví lidí, zvířat a životní prostředí, což je v tomto případě podchyceno zakotvením a využíváním principu předběžné opatrnosti, dílčí cíle kanadské legislativy jsou primárně zaměřené na podporu inovací a rozvoje biotechnologického průmyslu. Komplexní analýza evropského i kanadského prostředí z právního hlediska tak zajišťuje ucelený přehled o této problematice. Jejich následná komparace upozorňuje na hlavní rozdíly v přístupech a právních aspektech těchto států. Jelikož legislativní prostředí ovlivňuje tvorbu celého hospodářství, zabývá se práce také vlivem vznikem této legislativy na samotnou podobu struktury hospodářství, a tedy roli GMO ve vybraných státech. Zvláštní pozornost je tak věnována také ekonomickému dopadu využívání geneticky modifikovaných plodin, ať už v podobě zvýšených nákladů na pěstování, vyšších výnosů pro zemědělce díky efektivitě produkce či strukturálním změnám v tomto odvětví. Přestože legislativa EU výrazně omezuje využívání GMO, v zemědělství je v současné době stále povolena komerční pěstba geneticky modifikované plodiny – kukuřici MON 810. Tato práce využívá právě tento konkrétní případ plodiny k analýze a popisu rozdílů v přístupu EU a Kanady k zapojení GMO v zemědělském sektoru. Na základě uvedeného příkladu jsou dále hodnoceny pozitivní i negativní dopady zapojení geneticky modifikovaných plodin ovlivňující strukturu zemědělského sektoru členských států EU i Kanady.