Patient co-payment for healthcare in 2014-2024: Comparison of the Czech and Slovak republic

This thesis focuses on patient cost-sharing in out-of-pocket payments for healthcare during the period from 2014 to 2024. The aim of the work is to compare two specific systems of such payments – those of the Czech Republic and the Slovak Republic – alongside an analysis of the current state of these mechanisms and their impact on overall healthcare expenditures and individual citizens. The practical part of the thesis examines the development of household health expenditures, the structure of co-payments for pharmaceuticals and medical devices, as well as the functioning of protective mechanisms aimed at reducing the financial burden on the most vulnerable insured groups. The analysis reveals that although the Czech Republic allocates more public resources to healthcare and its patients pay higher absolute amounts, the overall rate of cost-sharing is lower than in Slovakia. Conversely, the Slovak system relies more heavily on household spending, particularly for medicines and medical devices, where patients face up to three times higher co-payments compared to those in the Czech Republic. The thesis highlights the need for more targeted protective limits, increased transparency of fees, and a balanced approach between system sustainability and accessibility of healthcare services.

Práce se věnuje spoluúčasti pacientů na hotovostních platbách za zdravotní péči za období od roku 2014 až po rok 2024. Záměrem této práce je komparace dvou konkrétních systémů těchto úhrad, systémy České a Slovenské republiky spolu s analýzou aktuálního stavu těchto mechanismů a jejich dopadu na celkové výdaje zdravotnictví či občanů. Praktická část práce analyzuje vývoj výdajů domácností na zdraví, strukturu doplatků za léky a terapeutické pomůcky, jakož i fungování ochranných mechanismů, které mají za cíl zmírnit finanční zátěž nejzranitelnějších pojištěnců. Z analýzy a zjištěných údajů vyplývá, že ačkoli Česká republika investuje do zdravotnictví více prostředků z veřejných zdrojů a její pacienti si v absolutních číslech připlácejí více, celková míra spoluúčasti je nižší než na Slovensku. Slovenský systém naopak ve větší míře spoléhá na výdaje domácností, zejména při úhradách za léky a zdravotnické pomůcky, kde pacienti čelí až trojnásobným doplatkům v porovnání s Českou republikou. Práce poukazuje na potřebu větší adresnosti ochranných limitů, transparentnosti poplatků a rovnováhy mezi udržitelností systému a dostupností zdravotní péče.