Digitalization of customs procedures in developing countries and its impact on trade flows: сase of Kenia
| Thesis title: | Digitalization of customs procedures in developing countries and its impact on trade flows: сase of Kenia |
|---|---|
| Author: | Didichenko, Vladyslav |
| Thesis type: | Bachelor thesis |
| Supervisor: | Shymanska, Kateryna |
| Opponents: | Horáková, Ludmila |
| Thesis language: | English |
| Abstract: | This thesis examines how the digitalization of customs procedures affects trade flows in developing countries, using Kenya as a case study. The research aims to assess the impact of customs digitalization on trade facilitation outcomes and to identify key factors that support or constrain the effective deployment of digital solutions. Two research questions guide the analysis: (1) What is the impact of digitalizing customs procedures on trade flows? (2) What major challenges and barriers hinder the full deployment of digital solutions in the customs domain? Methodologically, the thesis combines quantitative and qualitative approaches. A Difference-in-Differences analysis of the World Bank “Trading Across Borders” indicator (2006–2020) compares Kenya with Tanzania and Uganda and shows that, after the introduction of the National Electronic Single Window (Kenya TradeNet) and the Integrated Customs Management System (iCMS), Kenya recorded a significant relative improvement in border-processing efficiency. Complementary case studies of the Regional Electronic Cargo Tracking System, One Stop Border Posts, scanner deployment and the Integrated Scanner Command and Control Centre demonstrate gains in transparency, predictability and risk-based controls along the Northern Corridor. An analysis of trade statistics for 2004–2024 indicates that exports to key partners (Uganda, the Netherlands and Pakistan) became steeper and more stable in the post-digital period, while imports remained high but more volatile, reflecting exposure to global shocks. Digitalization thus emerges as an enabling factor that strengthens the resilience, efficiency and credibility of Kenya’s trade environment rather than an autonomous driver of trade growth. Remaining constraints include persistent paper-based requirements, uneven infrastructure and connectivity, gaps in digital skills, regional synchronization issues and cybersecurity risks, which inform the strategic policy recommendations formulated in the thesis. |
| Keywords: | Developing countries; Customs digitalization; Trade flows; Kenya; Trade facilitation |
| Thesis title: | Digitalizace celních postupů v rozvojových zemích a její dopad na obchodní toky: případ Keni |
|---|---|
| Author: | Didichenko, Vladyslav |
| Thesis type: | Bakalářská práce |
| Supervisor: | Shymanska, Kateryna |
| Opponents: | Horáková, Ludmila |
| Thesis language: | English |
| Abstract: | Tato bakalářská práce zkoumá, jak digitalizace celních postupů ovlivňuje obchodní toky v rozvojových zemích, na příkladu Keni. Cílem výzkumu je zhodnotit dopad digitalizace celní správy na výsledky usnadňování obchodu a identifikovat klíčové faktory, které podporují nebo naopak omezují efektivní zavádění digitálních řešení. Analýzu vedou dvě výzkumné otázky: (1) Jaký je dopad digitalizace celních postupů na obchodní toky? (2) Jaké hlavní výzvy a bariéry brání plnému nasazení digitálních řešení v oblasti cel? Z metodologického hlediska práce kombinuje kvantitativní a kvalitativní přístup. Analýza difference-in-differences ukazatele Světové banky „Trading Across Borders“ (2006–2020) porovnává Keňu s Tanzanií a Ugandou a ukazuje, že po zavedení národního elektronického jednotného správního místa (Kenya TradeNet) a integrovaného celního systému (Integrated Customs Management System, iCMS) zaznamenala Keňa významné relativní zlepšení efektivity hraničních procesů. Doplňkové případové studie regionálního elektronického systému sledování nákladů (Regional Electronic Cargo Tracking System), společných hraničních přechodů (One Stop Border Posts), nasazení skenerů a integrovaného centra řízení skenerů dokládají přínosy v oblasti transparentnosti, předvídatelnosti a rizikově orientovaných kontrol podél Severního koridoru. Analýza obchodní statistiky za období 2004–2024 naznačuje, že vývoz do klíčových obchodních partnerů (Uganda, Nizozemsko a Pákistán) po nástupu digitalizace rostl rychleji a stabilněji, zatímco dovoz zůstal objemově vysoký, avšak volatilnější v důsledku působení globálních šoků. Digitalizace se tak jeví spíše jako umožňující faktor, který posiluje odolnost, efektivitu a důvěryhodnost obchodního prostředí Keni, než jako autonomní motor růstu obchodu. Mezi přetrvávající omezení patří trvající požadavky na papírové dokumenty, nerovnoměrná infrastruktura a konektivita, nedostatky v digitálních dovednostech, problémy regionální synchronizace a rizika kybernetické bezpečnosti, která slouží jako východisko pro strategická politická doporučení formulovaná v práci. |
| Keywords: | digitalizace celních postupů; usnadňování obchodu; obchodní toky; rozvojové země; Keňa |
Information about study
| Study programme: | Mezinárodní obchod |
|---|---|
| Type of study programme: | Bakalářský studijní program |
| Assigned degree: | Bc. |
| Institutions assigning academic degree: | Vysoká škola ekonomická v Praze |
| Faculty: | Faculty of International Relations |
| Department: | Department of International Economic Relations |
Information on submission and defense
| Date of assignment: | 1. 3. 2025 |
|---|---|
| Date of submission: | 5. 12. 2025 |
| Date of defense: | 13. 1. 2026 |
| Identifier in the InSIS system: | https://insis.vse.cz/zp/91727/podrobnosti |