Podpora inovací prostřednictvím daňových nástrojů, jako je režim patentového boxu, se stala významnou součástí hospodářské politiky řady evropských států. Navzdory rozšíření těchto režimů zůstává jejich efektivita předmětem mnoha diskusí, neboť jsou silně kritizovány jako potenciální nástroje škodlivých daňových praktik, které mohou spíše ovlivňovat lokalizaci duševního vlastnictví a přesouvání zisků společností do nízkodaňových jurisdikcí než stimulovat reálné investice do výzkumu a vývoje. Diplomová práce zkoumá, zda větší sazební diferenciál IP boxu v členských státech Evropské unie souvisí s vyššími hodnotami dvou odlišných ukazatelů přeshraniční ekonomické aktivity: stavu příchozích přímých zahraničních investic, včetně jednotek speciálního určení a příjmů ze zahraničí plynoucích z licenčních poplatků za užívání duševního vlastnictví. Oba kanály jsou analyzovány odděleně, protože stav PZI zachycuje širší a kumulovanou investičně-kapitálovou pozici, zatímco licenční příjmy představují roční tok bezprostředněji spojený s využíváním nehmotných aktiv. Pro roky 2013, 2018 a 2023 jsou odhadnuty samostatné průřezové OLS modely, které zohledňují standardní sazbu daně z příjmů právnických osob, velikost země a její ekonomickou vyspělost. Hlavní vysvětlující proměnnou představuje sazební diferenciál, tj, rozdíl mezi standardní sazbou daně a sazbou uplatnitelnou na plně kvalifikovaný příjem v režimu IP boxu, přičemž zemím bez tohoto režimu je přiřazena nulová hodnota. Výsledky ukazují, že větší sazební diferenciál IP boxu je ve všech třech letech kladně a statisticky významně spojen s vyšším stavem příchozích PZI ve vztahu k HDP, přestože velikost bodového odhadu v čase klesá. U licenčních příjmů se obdobný vztah potvrzuje pouze v před-nexusovém roce 2013, v letech 2018 a 2023 se statistická významnost vytrácí a zahrnutí sazebního diferenciálu již nezvyšuje vysvětlovací schopnost modelu. Tento časový profil je slučitelný se zpřísněním vazby daňového zvýhodnění na ekonomickou substanci v rámci modifikovaného nexus přístupu, průřezová metodika však neumožňuje přisoudit zjištěnou změnu jeho kauzálnímu působení. Výsledky tak naznačují, že sazební atraktivita IP boxu zůstává spojena s širšími přeshraničními kapitálovými pozicemi, zatímco její vztah k aktuálním licenčním tokům je po zavedení nexus pravidel podstatně slabší.
Klíčová slova:
mobilita příjmu; ekonomická substance; modifikovaný nexus přístup; sazební diferenciál; přímé zahraniční investice; duševní vlastnictví; výzkum a vývoj; daňová konkurence; patentový box; daňová optimalizace; přesouvání zisků; přeshraniční licenční příjmy; Evropská unie
Název práce:
Patent Box in EU Countries
Autor(ka) práce:
Ferková, Nina
Typ práce:
Diploma thesis
Vedoucí práce:
Pavel, Jan
Oponenti práce:
Lauterkranz, Jan
Jazyk práce:
Česky
Abstrakt:
The use of tax incentives to promote innovation, including patent box regimes, has become an important component of economic policy in many European countries. Despite their widespread adoption, the effectiveness of these regimes remains subject to considerable debate. In particular, patent boxes have been criticised as potentially facilitating harmful tax practices by influencing the location of intellectual property and encouraging the shifting of corporate profits to low-tax jurisdictions, rather than stimulating additional investment in research and development. This master’s thesis examines whether a larger IP box tax rate differential in European Union Member States is associated with higher levels of two distinct forms of cross-border economic activity: inward foreign direct investment stocks, including investment positions held through special-purpose entities, and cross-border royalty income from the use of intellectual property. The two channels are analysed separately because inward FDI stocks capture a broader, cumulative capital position, whereas royalty income constitutes an annual flow more directly related to the exploitation of intangible assets. Separate cross-sectional ordinary least squares regressions are estimated for 2013, 2018 and 2023, controlling for the statutory corporate income tax rate, country size and the level of economic development. The main explanatory variable is the IP box tax rate differential, defined as the difference between the statutory corporate income tax rate and the preferential rate applicable to fully qualifying income under an IP box regime. Countries without such a regime are assigned a differential of zero. The results indicate that, in all three years, a larger IP box tax rate differential is positively and statistically significantly associated with higher inward FDI stocks relative to GDP, although the magnitude of the estimated coefficient declines over time. For cross-border royalty income, a comparable relationship is found only in the pre-nexus year of 2013. In 2018 and 2023, the relationship is no longer statistically significant, and the inclusion of the IP box tax rate differential does not improve the model’s explanatory power. This temporal pattern is consistent with the closer alignment of preferential tax treatment with economic substance under the modified nexus approach. However, the cross-sectional research design does not permit the observed change to be causally attributed to the introduction of the nexus rules. The findings therefore suggest that the tax-rate attractiveness of IP box regimes remains associated with broader cross-border capital positions, whereas its relationship with current royalty flows has become substantially weaker following the introduction of the nexus requirements.
Klíčová slova:
modified nexus approach; tax rate differential; foreign direct investment; patent box; intellectual property; research and development; tax competition; tax optimisation; profit shifting; income mobility; economic substance; cross-border royalty income; European Union