Fiscal Policy and Labour Productivity across Labour-Market Regimes: Evidence from European Panel Data

Tato diplomová práce se zabývá otázkou, zda se vztah mezi fiskální politikou a produktivitou práce liší v závislosti na charakteru a režimu trhu práce. Analýza je založena na ročních panelových datech evropských zemí. Výchozím předpokladem je, že vládní výdaje mohou přispívat k růstu produktivity, avšak jejich účinek není automatický. Závisí na institucionálním prostředí, které ovlivňuje reakce podniků i pracovní síly. V rigidnějších režimech trhu práce může být přizpůsobení ekonomiky pomalejší, zejména kvůli omezenější realokaci pracovníků a zdrojů. Naopak flexibilnější trhy práce mohou umožňovat, aby se fiskální impulzy rychleji promítaly do změn podporujících růst produktivity. Empirické výsledky ukazují, že dopad fiskální politiky na produktivitu práce není napříč režimy trhu práce jednotný. Zpožděné změny části vládních výdajů určených na hospodářské záležitosti jsou spojeny s příznivější krátkodobou reakcí produktivity v zemích s relativně flexibilními trhy práce. V zemích s rigidnějšími trhy práce je naopak odhadovaná reakce slabší, případně záporná. Tuto interpretaci podporují také robustnostní kontroly založené na rozdělení zemí do kvartilů, které ukazují výraznější efekty u nejflexibilnějších zemí a slabší efekty u zemí s nejrigidnějšími trhy práce. Základní model zároveň naznačuje možnou nelinearitu tohoto vztahu, avšak empirické důkazy jsou méně přesvědčivé při použití inference podle Driscolla a Kraaye. Výsledky celkově naznačují, že instituce trhu práce ovlivňují způsob, jakým se fiskální politika promítá do produktivity práce. Odhady je však vhodné interpretovat spíše jako podmíněné vztahy uvnitř jednotlivých zemí než jako plně kauzální efekty.