Fast fashion - transparentnosť nefinančného reportingu

Práce se zabývá hodnocením transparentnosti nefinančního reportování ve vybraných fast fashion společnostech v kontextu požadavků Evropské unie v oblasti udržitelnosti (CSRD/ESRS). Cílem je kriticky posoudit míru transparentnosti, úplnosti a odpovědnosti vykazování údajů o textilním odpadu a souvisejících tématech. Předmětem hodnocení jsou společnosti Inditex, H&M Group a LPP jako povinně reportující subjekty a Primark jako dobrovolný srovnávací případ. Na hodnocení byla sestavena vlastní matice transparentnosti rozdělená do tří bloků. Prvním byla povinná všeobecná zveřejnění, druhým tematické požadavky podmíněné materialitou a třetí blok představovaly dobrovolné doplňkové ukazatele relevantní pro textilní sektor. Hodnocení probíhá na třístupňové škále. Doplňkovou metodou je e-mailové ověření ochoty společností poskytnout informace nad rámec veřejných zpráv. Celkové indexy transparentnosti dosáhly hodnoty 77,13 % pro H&M Group, 73, 56 % pro Inditex, 60, 80 % pro LPP a 44,62 % pro Primark. Klimatická oblast se projevila jako nejsilnější tematická oblast napříč všemi povinně reportujícími společnostmi, textilně specifická témata jako nejslabší. E-mailové ověření potvrdilo, že žádná společnost neposkytla věcné kvantitativní doplnění požadovaných informací. Výzkumná hypotéza byla převážně potvrzena s výhradou u povinných všeobecných zveřejnění, kde Inditex dosáhl paradoxně nižšího výsledku než v tematické části.

The work deals with the assessment of the transparency of non-financial reporting in selected fast fashion companies in the context of the European Union's requirements in the area of ​​sustainability (CSRD/ESRS). The aim is to critically assess the degree of transparency, completeness and accountability of reporting data on textile waste and related topics. The subjects of the assessment are Inditex, H&M Group and LPP as mandatory reporting entities and Primark as a voluntary comparative case. For the assessment, a proprietary transparency matrix was compiled, divided into three blocks. The first was mandatory general disclosures, the second thematic requirements conditioned by materiality, and the third block represented voluntary additional indicators relevant to the textile sector. The assessment is carried out on a three-level scale. An additional method is e-mail verification of the companies' willingness to provide information beyond the scope of public reports. The overall transparency indices reached 77.13% for H&M Group, 73.56% for Inditex, 60.80% for LPP and 44.62% for Primark. The climate area emerged as the strongest thematic area across all mandatory reporting companies, with textile-specific topics as the weakest. Email verification confirmed that no company provided substantive quantitative supplementation of the required information. The research hypothesis was largely confirmed with a reservation for mandatory general disclosures, where Inditex achieved a paradoxically lower result than in the thematic section.