Jadrová energetika na Slovensku

Tato bakalářská práce hodnotí vliv zapojení třetího bloku jaderné elektrárny Mochovce (EMO 3) na strukturu výroby elektřiny, energetickou bilanci a přeshraniční obchod s elektřinou Slovenské republiky. Teoretická část vymezuje elektřinu jako specifickou komoditu, jejíž cena vzniká na spotových trzích podle principu merit order, a charakterizuje jadernou energetiku její nákladovou strukturou s vysokými fixními a minimálními variabilními náklady, která ji předurčuje k roli zdroje v základním zatížení. Empirická analýza vychází z provozních dat SEPS a OKTE, mezinárodně srovnatelných dat IEA a obchodních statistik OEC. Zjištění ukazují, že celková výroba vzrostla z přibližně 26 916 GWh v roce 2022 na 29 961 GWh v roce 2023, a to zejména díky nárůstu výroby z jádra o přibližně 15 %, přičemž podíl jádra dosáhl 61,2 %. Saldo přeshraničních výměn se posunulo z deficitu -1425 GWh na přebytek +3420 GWh, čímž se Slovensko stalo čistým vývozcem elektřiny, a saldo zahraničního obchodu dosáhlo v roce 2024 maxima 708 milionů USD. Nejvýznamnějším odbytovým trhem zůstalo Maďarsko a Slovensko se stalo klíčovým dodavatelem pro Ukrajinu. Práce uzavírá, že EMO 3 sehrál rozhodující roli v této transformaci, a formuluje čtyři doporučení pro další rozvoj slovenské jaderné energetiky.

This bachelor thesis evaluates the impact of commissioning the third unit of the Mochovce nuclear power plant (EMO 3) on the structure of electricity generation, the energy balance and the cross-border electricity trade of the Slovak Republic. The theoretical part frames electricity as a specific commodity priced on spot markets according to the merit order principle and characterises nuclear power through its cost structure of high fixed and minimal variable costs, which predetermines it for the role of a baseload source. The empirical analysis draws on operational data from SEPS and OKTE, internationally comparable IEA data and OEC trade statistics. The findings show that total generation rose from roughly 26 916 GWh in 2022 to 29 961 GWh in 2023, driven mainly by an increase in nuclear output of about 15 %, with nuclear reaching a 61.2 % share. The cross-border balance shifted from a deficit of -1425 GWh to a surplus of +3420 GWh, returning Slovakia to the position of a net exporter, while the trade balance peaked at 708 million USD in 2024. Hungary remained the principal export market and Slovakia became a key supplier to Ukraine. The thesis concludes that EMO 3 played a decisive role in this transformation and formulates four recommendations for the further development of Slovak nuclear energy.