Jižní Amerika jako surovinový zdroj Číny
| Název práce: | Jižní Amerika jako surovinový zdroj Číny |
|---|---|
| Autor(ka) práce: | Adeltová, Anna |
| Typ práce: | Bakalářská práce |
| Vedoucí práce: | Fojtíková, Lenka |
| Oponenti práce: | Abdallah, Kareem Issam |
| Jazyk práce: | Česky |
| Abstrakt: | Tato bakalářská práce zkoumá význam vybraných zemí Jižní Ameriky (Brazílie, Chile a Peru) pro Čínu z hlediska dovozu nerostných surovin v letech 2015–2024. Vychází z analýzy dat o zahraničním obchodu z databáze UN Comtrade, kterou doplňuje o indexy fyzické produkce nerostných surovin, a získané poznatky zasazuje do teoretického rámce mezinárodního obchodu se surovinami, zejména konceptů reprimarizace, teorie závislosti a globálních hodnotových řetězců. Práce postupně zodpovídá tři výzkumné otázky týkající se nejvýznamnějších dodavatelských zemí, komoditní skladby jejich vývozu a strategického významu těchto surovin pro čínskou ekonomiku. Analýza prokázala dominantní postavení Brazílie a silnou koncentraci vývozu do několika málo surovin s nízkým stupněm zpracování, především železné rudy, mědi a lithia. Význam těchto zemí pro Čínu neurčuje pouze celkový objem dovozu, ale především strategická role konkrétních kovů nezbytných pro energetickou transformaci. Právě u mědi a lithia z andského pásu Chile a Peru dosahuje čínská dovozní závislost kritické míry a v čase dále roste. Vzájemný obchod si přitom zachovává podobu asymetrické výměny primárních surovin za průmyslové výrobky. |
| Klíčová slova: | Brazílie; nerostné suroviny; Peru; kritické suroviny; surovinová závislost; Čína; Jižní Amerika; energetická transformace; Chile; globální hodnotový řetězec; reprimarizace; lithium; měď; železná ruda |
| Název práce: | South America as a Raw Material Source for China |
|---|---|
| Autor(ka) práce: | Adeltová, Anna |
| Typ práce: | Bachelor thesis |
| Vedoucí práce: | Fojtíková, Lenka |
| Oponenti práce: | Abdallah, Kareem Issam |
| Jazyk práce: | Česky |
| Abstrakt: | This bachelor's thesis examines the significance of selected South American countries (Brazil, Chile, and Peru) for China in terms of mineral raw material imports during the period 2015–2024. It draws on an analysis of foreign trade data from the UN Comtrade database, supplemented by physical production indices for mineral commodities, and situates the findings within a theoretical framework of international trade in raw materials, particularly the concepts of reprimarization, dependency theory, and global value chains. The thesis successively addresses three research questions concerning the most significant supplier countries, the commodity composition of their exports, and the strategic importance of these raw materials for the Chinese economy. The analysis demonstrated the dominant position of Brazil and a strong concentration of exports in a small number of commodities with a low degree of processing, primarily iron ore, copper, and lithium. The significance of these countries for China is determined not merely by the overall volume of imports, but above all by the strategic role of specific metals essential for the energy transition. It is precisely in the case of copper and lithium from the Andean belt of Chile and Peru that China's import dependence reaches a critical level and continues to grow over time. Trade between the parties meanwhile retains the character of an asymmetric exchange of primary commodities for manufactured goods. |
| Klíčová slova: | mineral raw materials; critical raw materials; raw material dependence; China; South America; energy transition; Brazil; Chile; Peru; global value chain; reprimarisation; lithium; copper; iron ore |
Informace o studiu
| Studijní program / obor: | Mezinárodní obchod |
|---|---|
| Typ studijního programu: | Bakalářský studijní program |
| Přidělovaná hodnost: | Bc. |
| Instituce přidělující hodnost: | Vysoká škola ekonomická v Praze |
| Fakulta: | Fakulta mezinárodních vztahů |
| Katedra: | Katedra mezinárodních ekonomických vztahů |
Informace o odevzdání a obhajobě
| Datum zadání práce: | 13. 6. 2025 |
|---|---|
| Datum podání práce: | 26. 6. 2026 |
| Datum obhajoby: | 31. 8. 2026 |
| Identifikátor v systému InSIS: | https://insis.vse.cz/zp/92697/podrobnosti |