Je práce na potravinářské výrobní lince homogenním vstupem?

Práce zkoumá na týdenních datech z let 2009 až 2012 (první poloviny roku) homogenitu práce v nejmenovaném potravinářském podniku s vysokou mírou kapitálové vybavenosti, zabývající se výrobou sušenkového zboží. Model je odhadován jako Cobb-Douglasova produkční funkce, která zkoumá vliv vlastností a zkušeností operátorů (věk, pohlaví, množství školení atd.) na množství vyrobeného výstupu. Průměrné roční množství vyrobeného produktu se na dané lince pohybuje okolo 5 000 tun. Množství výstupu je významně ovlivněno věkem a pohlavím operátorů pracujících na dané lince. Věk operátorů ovlivňuje produkt tím způsobem, že když operátoři o jeden rok zestárnou, při ostatních podmínkách nezměněných, klesne množství vyrobeného produktu o 0,4 % (v praxi to znamená zhruba o 19,95 tun ročně). Další významnou charakteristikou ovlivňující množství vyrobeného produktu je pohlaví operátorů. V případě že by na dané lince pracovali jenom samí muži, kteří by byli nahrazeni samými ženami, pak by tato změna znamenala pokles produkce o 6,7 % (v praxi to je pokles produkce zhruba o 333,75 tun ročně). Charakteristika zkušeností operátorů byla měřena počtem absolvovaných školení za daný rok. Bylo zjištěno, že zvyšující se počet školení, které operátoři absolvují za dané období, významně ovlivňuje množství vyrobeného produktu. Pokud operátoři absolvují každé 3 měsíce dodatečné školení, zvýší se množství vyrobeného produktu v lepším případě o 0,4 % (v praxi tzn. dalších 18,01 tun ročně). V tomto případě by se dané firmě vyplatilo více školit své operátory. Z výše získaných závěrů se práce nejeví natolik homogenní, jak byla původně u takového typu závodu očekávána.