Ekonomické dopady penzijních fondových pilířů - mezinárodní zkušenosti

Hlavním cílem této převážně empirické práce je odpovědět na otázku, zda zahraniční zkušenosti dokazují, že penzijní fondový pilíř přispívá k výnosnosti a stabilitě penzijního systému a k rozvoji ekonomiky. Nejprve charakterizujeme globální fondový pilíř. U odvozeného virtuálního portfolia spočítáme dlouhodobou výnosnost globálního fondového penzijního pilíře. Na základě Aaron-Samuelsonova principu zjistíme i pomyslnou výnosnost globálního průběžného pilíře. Ze srovnání obou výnosností plyne, že výnosnost fondového pilíře je sice dlouhodobě mírně vyšší, avšak s přihlédnutím k variabilitě vyjadřující riziko se jeví průběžný pilíř výhodnějším. Navíc, kombinace obou pilířů pro diversifikaci rizika v penzijním systému se neukazuje být příliš efektivní, jelikož je zjištěna relativně silná vzájemná korelace obou výnosností. Další část práce řeší ekonomické dopady fondového pilíře v podobě vlivu na trh práce. Pomocí jednoduché korelační analýzy u zemí OECD se nepodařilo prokázat souvislost mezi velikostí odvodů do fondového pilíře a pracovní aktivitou, která je vyjádřena jako průměrné množství odpracovaných hodin populace v produktivním věku. Následující rozbor vývoje a výhledu fondových pilířů ve vybraných zemích s jeho vyspělým zastoupením ukazuje na nenaplněná očekávání jeho účastníků. Vzhledem ke všem dílčím zjištění se nepodařilo prokázat, že by fondový penzijní pilíř významně přispíval k výnosnosti a stabilitě penzijního systému a k rozvoji ekonomiky.