Postoj Francie k zahraniční a bezpečnostní politice Spojených států amerických

K podstatným aspektům v oboru bezpečnostních studií patří dnes i zájem o oblast kultury. V současnosti se mezi odborníky v oboru bezpečnostních studií čím dál více prosazuje názor, že kultura může výrazněji ovlivnit stěžejní strategie chování států i v bezpečnostních aspektech. Článek s těmito předpoklady dále pracuje a snaží se poukázat na existenci a vliv bezpečnostní a strategické kultury u dvou vybraných států. Svá tvrzení staví především na definicích Alastair I. Johnstona (1995) a Jeffrey S. Lantise (2002), kteří přímo spojují bezpečnostní a strategickou kulturu konkrétního státu s tím, jak definuje své hlavní cíle v oblasti bezpečnosti a jakými způsoby a nástroji se snaží bezpečnosti dosáhnout. V rámci případové studie článek hodnotí přístupy Spojených států amerických a Francie k bezpečnostním hrozbám počátku 21. století, a to zejména ke globálnímu terorismu. Článek zkoumá, zda a proč byly při dosahování bezpečnostních cílů stanovených na nejvyšší politické úrovni preferovány přesvědčovací (persuasive) či nátlakové strategie, vojenské či nevojenské nástroje. Dále posuzuje, zda a z jakého důvodu byly upřednostňovány jednání, diplomacie a politický tlak, či zda bylo spíše rozhodnuto o nasazení ozbrojených sil. Hlavním cílem textu je ukázat, jak rozdíly v bezpečnostní a strategické kultuře, odlišnosti mezi americkou a francouzskou identitou, v hodnotách a normách obou států vedou k různému vnímání terorismu jako globální bezpečnostní hrozby a k různým opatřením v boji proti ní.