Tato dizertační práce se zaměřuje na problematiku koordinace strukturálních reforem v kontextu přičleňování ČR k EU. Zkoumá, zda proces koordinace reforem v EU, navržený pro ?staré? členské země je aktuální i pro ČR, jakožto ?novou? členskou zemi, která prošla procesem transformace z centrálně plánované na tržní ekonomiku. Práce vytváří všeobecný analytický rámec, který bere do úvahy nejen potenciál koordinace politik ovlivnit obsahovou stránku národních reformních strategií, ale také její poten... zobrazit celý abstraktTato dizertační práce se zaměřuje na problematiku koordinace strukturálních reforem v kontextu přičleňování ČR k EU. Zkoumá, zda proces koordinace reforem v EU, navržený pro ?staré? členské země je aktuální i pro ČR, jakožto ?novou? členskou zemi, která prošla procesem transformace z centrálně plánované na tržní ekonomiku. Práce vytváří všeobecný analytický rámec, který bere do úvahy nejen potenciál koordinace politik ovlivnit obsahovou stránku národních reformních strategií, ale také její potenciál vytvořit vhodné podmínky pro jejich implementaci. Uzavírá, že Lisabonská strategie koordinace reforem může přispět implementaci potřebných strukturálních reforem, ačkoliv je to podmíněno řadou faktorů. |