Při porovnávání exportní výkonnosti obou zemí jsem často narážela na různé hodnoty téhož ukazatele. Možné příčiny těchto diskrepancí a obtížnost mezinárodní komparace dat jsem se snažila naznačit v úvodní části práce. Nicméně věřím, že použité údaje nikterak neznehodnocují její věrohodnost. Jedním z cílů, které jsem si v úvodu vytýčila, bylo dokázat, že má vůbec smysl obě země porovnávat. Na mnoha místech této práce se ukázalo, že existuje několik styčných bodů, které to potvrzují. Mezi ně patří i rekordní hodnota vývozu v roce 2006 a stejné tempo jeho růstu u obou zemí, podobná teritoriální a komoditní struktura a v neposlední řadě i fakt, že měly nové spolkové státy (bývalá NDR) po roce 1989 podobnou startovací pozici jako ČR, v té době ještě Československo.
Ve své práci jsem věnovala pozornost především přehlednému zpracování proexportní politiky Německa s důrazem na systém tří pilířů v rámci jeho institucionální podpory ? Diplomatická zastoupení v cizině; ZHK, delegáti a reprezentanti; BFAI. Německá proexportní politika je charakteristická jasným vymezením dělby práce mezi státem a hospodářskými organizacemi. Tato vlastnost zatím není v případě ČR tak zřetelná. |