Dohled nad dodržováním IFRS v Evropské unii

Velikost kapitálových trhů v EU na přelomu tisíciletí odpovídala zhruba polovině velikosti těch amerických, což bylo především následkem neexistence jednotných standardů účetního výkaznictví. EU rozhodla o zavedení jednotných standardů účetního výkaznictví, které budou průhledné, plně srozumitelné, řádně posouzené a účinně vymahatelné. Na základě sekundární legislativy tak byla na společnosti kótované na burze v některém z členských států EU uvalena povinnost sestavovat konsolidované účetní závěrky v souladu s IFRS. IFRS jsou primárně určeny pro potřeby kapitálových trhů, kontinentální účetnictví -- kam se řadí i české účetnictví -- je orientováno na ochranu věřitelů, přičemž jeho obsah je silně ovlivněn daňovými aspekty. Aplikace IFRS klade vysoké nároky na účetní pracovníky, kteří potřebují dobře porozumět rozdílům mezi oběma systémy. To jakým způsobem jsou, resp. nejsou, společnosti IFRS schopny ve svých účetních závěrkách správně uplatnit, zkoumá předkládaná práce. Cílem práce je seznámit sebe a čtenáře s administrativně-legislativním procesem, který vede k přijetí standardů do legislativy EU a následně do právního rámce ČR, a zároveň představit systém dohledu nad dodržováním již přijatých standardů. Na základě tohoto systému je mým záměrem identifikovat, nakolik jsou společnosti obchodované na pražské burze schopné aplikovat IFRS ve svých účetních závěrkách. Práce je rozdělena do pěti kapitol. Od historického přehledu zavádění IFRS v Evropské unii přechází v konkrétní právní úpravu mezinárodních standardů a dohledu nad jejich dodržováním v EU i České republice tak, aby vytvořila ucelený základ pro praktickou část, která hodnotí dodržování IFRS v praxi.