Po politických a ekonomických reformách (Doi Moi) uskutečněných v roce 1986 se Vietnam transformoval za pouhého čtvrt století z jedné z nejchudších zemí světa na stát s nižšími středními příjmy. Takových výsledků země dosáhla především díky svým geografickám, strategickým a demografickým výhodám. Na to, jak moc efektivní jsou tyto výhody pro zemi v prostředí dnešní světové ekonomiky, odpoví práce analýzou efektivnosti silných oblastí ekonomiky země, při čemž práce zaměří svou pozornost na hlavní... zobrazit celý abstraktPo politických a ekonomických reformách (Doi Moi) uskutečněných v roce 1986 se Vietnam transformoval za pouhého čtvrt století z jedné z nejchudších zemí světa na stát s nižšími středními příjmy. Takových výsledků země dosáhla především díky svým geografickám, strategickým a demografickým výhodám. Na to, jak moc efektivní jsou tyto výhody pro zemi v prostředí dnešní světové ekonomiky, odpoví práce analýzou efektivnosti silných oblastí ekonomiky země, při čemž práce zaměří svou pozornost na hlavní hnací motor růstu Vietnamské ekonomiky, a to jsou lidské zdroje. Následně jsou zanalyzovány nedostatky současné vietnamské pracovní síly a nutnost reforem vzdělávacích a školících systémů k dosažení vyšší efektivnosti ekonomiky. V závěru je třeba poznamenat, že přímé zahraniční investice proudí do všech hlavních odvětví ekonomiky a hrají klíčovou roli v rozvoji technologické úrovně země. Vietnamská pracovní síla postrádá technické a odborné znalosti zejména v oblastech zdravotnictví, ve stavebnictví, v dopravě a logistice a v chemickém průmyslu. Proto bude potřeba, aby místní firmy a vzdělávací instituce úzce spolupracovaly a nadefinovaly studijní plány a programy školení pro zaměstnance k dosažení lepší kvality pracovní síly Vietnamské ekonomiky. |