Vliv implementace IFRS do německých účetních předpisů na vypovídací schopnost účetních výkazů SME

Přijetím Zákona o modernizaci bilančního práva, zkráceně jako BilMoG, došlo k zásadní reformě německého účetnictví. Jedná se o implementaci těch nejdůležitějších mezinárodních účetních standardů IFRS do jinak konzervativních účetních předpisů pro účetní závěrky s rozvahovým dnem 31.12.2010. Jelikož hlavními uživateli národních účetních předpisů jsou ve středoevropském prostoru malé a střední firmy, je přínosné popsat a zjistit vliv implementace IFRS do německých účetních předpisů nejen na vypovídací schopnost hlavních účetních výkazů SME. Hlavními adresáty jejich účetních závěrek nejsou institucionální investoři ale financující banky a jiní věřitelé. Cílem práce je prokázat zvýšení vypovídací schopnosti účetní závěrky, která plní hlavní funkci účetního výkaznictví malých a středních firem. Provedena je důkladná analýza charakteristiky malých a středních účetních jednotek, jejich účetních rámců. Po přiblížení všech relevantních změn reformovaných účetních předpisů je provedena analýza vhodnosti hlavních účetních principů a zásad pro malé a střední podniky v komparaci s kvalitativními charakteristikami IFRS. Následující empirická část práce vedle popisu problematiky hlavních bilančních položek dokládá na základě kvantitativní a kvalitativní analýzy necelých sedmdesáti účetních závěrek českých malých a středních účetních jednotek včetně přeúčtování potřebných pro potřeby sestavení účetní závěrky pro potřeby německé konsolidované účetní závěrky před a po reformě účetních předpisů zlepšení vypovídací schopnosti běžné účetní závěrky. Po implementací IFRS do německých účetních předpisů zůstává hlavním významným přeúčtováním mezi českou a německou účetní závěrkou aktivace předmětů finančního leasingu. Tento fakt vyzdvihuje důležitý nedostatek aktuální české národní úpravy účetních pravidel. Rozsah i počet přeúčtování ale klesl a rovněž lze konstatovat vhodnost reformovaných účetních předpisů pro potřeby malých a středních firem. Závěr práce je věnován úvaze o dalším postupu a potřeby vývoje českého účetnictví. Vedle toho jsou v práci konstatována další zajímavá zjištění, že přes implementaci IFRS důraz německých předpisů zůstává na principu opatrnosti. Rovněž překvapivý je značný vliv německé daňové judikatury na účetnictví, a to nejen na výši opravných položek či rezerv, ale i na další širší oblasti jako je například definice aktiva -- majetku, diskontování dlouhodobých rezerv, vykazování předmětů finančního leasingu apod.