Každý systém obchodování s emisními právy je založen na řadě parametrů definovaných ještě před spuštěním celého systému. Tyto parametry jsou stanoveny regulátorem, tj. zpravidla státem a jeho orgány. Jelikož se ale jedná o administrativní rozhodnutí, které je ovlivněno řadou rozličných faktorů, může při jeho přijímání dojít k řadě chyb, které narušují budoucí fungování systému obchodování s emisními právy, včetně systémů obchodování s právy na emise skleníkových plynů. Cílem této práce je popsat, které z výše uvedených základní parametrů jsou pro úspěšné a efektivní fungování systémů obchodování s právy na emise skleníkových plynů nezbytné a porovnat na základě těchto parametrů fungování systému UK ETS (systém obchodování s právy na emise skleníkových plynů zavedený ve Velké Británii) a EU ETS (systém obchodování právy na emise skleníkových plynů fungující v Evropské unii), zhodnotit jejich úspěšnost a nedostatky a posoudit, zda náklady vynaložené na jejich fungování byly přiměřené dosaženému snížení emisí skleníkových plynů. |