Kolejová veřejná doprava je charakteristickým dopravním prostředkem ve velkých městech. Zaznamenáváme v jejích jednotlivých typech železniční prvky, především však dopravu po kolejích, které předmětnou soupravu vedou.
Problematika městské hromadné dopravy vedené po kolejích je legislativně upravena především zákonem č. 266/1994 Sb., o dráhách a v některých dalších prováděcích vyhláškách Ministerstva dopravy.
Metro je dopravní prostředek vedený zpravidla pod úrovní terénu. Je charakteristický vysokou přepravní výkonností, vyšší cestovní rychlostí, nerušeností provozu ostatními druhy dopravy ve městě, automatizovaným provozem, bezpečností provozu, plynulostí a přesností. Vznik prvních meter se datuje ve druhé polovině 19. století.
Oproti metru jezdí tramvaj výhradně po kolejích ložených na zemském povrchu a je tedy ve styku s ostatní městkou dopravou. Souprava je výrazně kratší (obvykle dva vozy) a zastávky jsou co do vzdálenosti značně frekventovanější.
Vedle meter a tramvají zná městská doprava méně obvyklé druhy kolejové dopravy ? tzv. ?nekonvenční dráhy?; z nichž je třeba vyzdvihnout především monoraily, tedy vozidla vedená jedinou kolejí.
Ve světě jezdí dobře na sto meter ? většinou v hlavních městech. Můžeme je rozdělit na malá (kupříkladu Káhira, Dillí, Buenos Aires, velikostí jsou srovnatelná s pražským metrem) a velká (kupříkladu Tokyo, Moskva, Berlín). Především velká metra jsou pozoruhodným a složitým dopravním systémem, který je mnohdy důmyslně napojen na jiné druhy dopravy. |