Tato bakalářská práce se zabývá vývojem behaviorální ekonomie a jejím významem pro měnovou politiku zvláště v době nulových úrokových sazeb, přestože obsah práce se vztahuje i k jiným situacím, ve kterých na trhu přetrvává zvýšená nejistota a nerovnováha. První část stručně diskutuje, zda na ekonomii lze nahlížet jako na čistě přírodní nebo čistě společenskou vědu. Ve druhé části je věnována pozornost vzestupu a dominanci matematizujícího pojetí ekonomie, jeho úspěchům, ale také limitům, které b... zobrazit celý abstraktTato bakalářská práce se zabývá vývojem behaviorální ekonomie a jejím významem pro měnovou politiku zvláště v době nulových úrokových sazeb, přestože obsah práce se vztahuje i k jiným situacím, ve kterých na trhu přetrvává zvýšená nejistota a nerovnováha. První část stručně diskutuje, zda na ekonomii lze nahlížet jako na čistě přírodní nebo čistě společenskou vědu. Ve druhé části je věnována pozornost vzestupu a dominanci matematizujícího pojetí ekonomie, jeho úspěchům, ale také limitům, které byly v minulosti podceňovány a dnes se staly východiskem pro kritiku předpokladů ekonomického modelování. Třetí kapitola pak rozvádí ekonomickou tradici v práci se subjektivními a neměřitelnými veličnami a nástup behaviorální ekonomie jakožto vědeckého přístupu k dříve pouze pozorovaným a konstatovaným sociologicko-psychologickým fenoménům ovlivňujícím fungování finančních trhů. Poslední, čtvrtá, část se zabývá přímo měnovou politikou. Věnuje se aktuálním výzvám, kterým dnes centrální banky čelí, a možnému uplatnění závěrů behaviorální ekonomie při řešení těchto problémů. Závěr je takový, že behaviorální ekonomie představuje ve vývoji ekonomické teorie spíše evoluci, než revoluci, a v oblasti měnové politiky to je především komunikace a tvorba (inflačních) očekávání, kde pravděpodobně může nalézt uplatnění. |