Vyhlášení Slovenského státu (1939) - německý tlak, nebo touha po vlastním státě?

Tato diplomová práce se zabývá analýzou toho, co vedlo k vyhlášení Slovenského státu v roce 1939, přičemž se soustřeďuje na problémy, které měly mezi sebou Češi a Slováci v první a druhé republice a jak tyto problémy ovlivnily vznik samostatného slovenského státu. Pomocí analýzy těchto problémů se snaží poukázat na postupnou radikalizaci slovenských představitelů a jejich stále narůstajících požadavků. Práce se také zaměřuje na vnitropolitický vývoj a ten porovnává s nacistickými plány na rozdělení Československa. Cílem práce není hloubková analýza nacistického tlaku, ale poukázání na to, jak slovenské separatistické myšlenky zapadly do německého plánu. Práce se soustředí i na analýzu hospodářského vývoje na Slovensku po Mnichovské dohodě a rozebírá jeho vliv na vznik Slovenského státu.

This diploma work is concerned with analysis of what led to the declaration of the Slovak state in 1939, focusing on the problems that had each other -- Czechs and Slovaks in the first and second republic and how these problems affected the creation of an independent Slovak state. By analyzing these problems diploma is trying to highlight the gradual radicalization of Slovak leaders and their increasing demands. The work also focuses on political development and compares with the Nazi plans for partition of Czechoslovakia. The goal of the work is not a depth analysis of Nazi pressure, but pointing out how the Slovak separatist ideas fit into the German plan. Work will also focus on the analysis of economic development in Slovakia after the Munich Agreement and discusses its impact on the foundation of the Slovak State.