Vývoj islamismu a post-islamismu v kontextu tzv. Arabského jara

Události revolucí tzv. Arabského jara se staly jednou z nejdiskutovanějších otázek mezinárodní politiky posledních tří let. Spolu s pozorností, kterou revolucím a porevolučnímu vývoji věnují akademici i média, se začal s nevídanou intenzitou skloňovat i termín islamismu. Zbytek světa, a zejména svět západní, se zdá být šokován neočekávaným porevolučním nárůstem moci skupin klasifikovaných jako islamistické. Navzdory snahám vysvětlit příčiny těchto úspěchů islamistů v porevolučních volbách a předpovědět možné budoucí politické směřování jimi spravovaných zemí si zjevně nikdo neklade otázku, kdo skutečně jsou tito "islamisté", kteří v porevolučních zemích získávají na moci. Předkládaná diplomová práce si klade za cíl tuto mezeru ve výzkumu problematiky překlenout, a to hned dvěma způsoby. První z nich spočívá v podrobném rozboru terminologického aparátu, a to zejména pojmu islamismus, který se snaží současně vymezit i od dalších více či méně blízkých ideologií, jakož i dalších termínů s islamismem často spojovaných. Ačkoli pro tyto pojmy neexistují žádné jednotné a všeobecně přijatelné definice, osvětlení způsobu jejich odborného používání je naprosto nezbytným předpokladem pro pochopení celé širší problematiky. Druhý způsob pak spočívá ve výzkumu proměn, kterými islamismus v souvislosti s revolucemi Arabského jara a v rámci porevolučního dění prochází. Jak předpokládá i teorie umírněnosti, ideologie (a islamismus v tomto není výjimkou) nejsou jen statickým konceptem. Ačkoli možným proměnám islamismu dnes není prakticky žádný prostor věnován, diplomová práce prokazuje, že revoluce Arabského jara tuto ideologii beze změny neponechaly. V souladu s tím je tedy žádoucí, aby se i další vývoj zaměřil více na skutečnou podstatu aktuálně proklamované ideologie islamismu spíše než jen na politické úspěchy jeho stoupenců.